Co přineslo letošní Světové ekonomické fórum v Davosu? Mohou mít ekonomické potíže Ruska vliv na rozhodování Kremlu o ukončení agrese proti Ukrajině či důležitost boje proti oteplování planety pro mladé lidi nejenom. Tato témata rozeberou následující půlhodince Názorů a argumentů naši komentátoři. Příjemný a ničím nerušený poslech přeje Petr Schwarz Názory a argumenty.

Švýcarském Davosu včera oficiálně skončilo letošní Světové ekonomické fórum. Zúčastnili se ho 3000 politických a ekonomických lídrů ze 130 zemí světa včetně 60 hlav států a vlád. Nejvyšší představitelé největších mocností však tento rok s výjimkou končícího německého kancléře Olafa Scholze do Davosu nepřijali. Co letošní fórum přineslo, přiblíží dlouholetý zpravodaj ČTK v Bruselu, komentátor info.cz Karel Barták.

Tradiční lednová akce ve švýcarském alpském letovisku má být neformální sešlostí byznysmenů, politiků a vysokých úředníků, opepřená přítomností nevládních organizací. Jejich velkou předností je, že se zde potkávají lidé, kteří by na sebe normálně nenarazili. Organizátoři koncipují panely tak, aby byly co nejzajímavější. O ničem se nerozhoduje, domlouvají se žádná komuniké a lidé se rodí, že jí obohacení o poznatky, názory a telefonní čísla. Letos ovšem připadl na první den fóra inauguračním projevu Donalda Trumpa, který se pak na dálku připojil ve čtvrtek. Zásadní změna politického kurzu bude Washingtonu nutně poznamenala program i náladu v Davosu. Místo intelektuálních debat jsme byli svědky více než kdy jindy. Politických prohlášení o Trumpovo vystoupení přitom přinášíme. Na internetu byl takový zájem, že účastníci, vesměs generální ředitel a já, vysocí hodnostáři stáli namačkáni v poslechové místnosti. Moderátor prezidentovi poníženě děkoval a zval ho, aby na přes rok přijel osobně. Odpovědi se nedočkal. Křídla narostla Trumpovým vpádem na mezinárodní scénu. Ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému jakoby vsadil všechno na jednu kartu. Rozhodl se poučovat své evropské spojence. Položil řečnickou otázku, koho dnes ještě Evropa zajímá, a odpověděl si Evropa se musí naučit se starat sama o sebe, aby si svět nemohl dovolit ignorovat poněkud troufalá slova od představitele země, která usiluje o přijetí do evropského klubu. Zároveň však od země, která prohrává válku s Ruskem a je přesvědčená, že samotná Evropa jí nezachrání. Sází proto na nového pána v Bílém domě, který v kampani slíbil, že válku ukončí. Nyní jde o to, aby takové případné ukončení bylo pro Ukrajinu aspoň stravitelné. Zelenský proto naléhal na Evropany, aby se nenechali při případném americkém vyjednávání obejít, aby se neodehrávalo mezi USA a Ruskem, případně Čínou. Evropa musí mít své místo u jednacího stolu o válce a míru. Evropa si zaslouží, aby byla víc než jen divákem. Musí formovat podmínky těchto dohod, žadonil Zelenskyj. Připomněl Evropanům, že celá desetiletí zanedbávali svou bezpečnost, a vyzval je, aby přijali hozenou rukavici a postavili se pozitivně k Trumpovu výzvu je spojencům v NATO vydávat na obranu až pět % HDP. Donald Trump, který určuje agendu nejen fóra v Davosu, ale také program pro evropské politiky a úředníky na nejbližší období. Trpce si stěžoval na americký obchodní deficit s EU, na daňových zatěžování amerických nadnárodních korporací. Ta, pokud ty, které unie chystá pro digitální platformy typu x nebo med, a pak dokonce na poškozování amerických leteckých společností na evropských letištích. Nový pán Bílého domu se na Evropu zlobí. Z projevů evropských činitelů bylo zřejmé, že se nikdo nemíní stavět proti Trumpovu tažení. Všichni se budou snažit hledat cesty, jak amerického útočníka uchlácholit a vyjít mu vstříc tak, aby dopady pro evropské země byly co nejméně citelné. Při absenci francouzského prezidenta Macrona a nemastném neslaném výkonu kancléře Šolce sužovaných vnitropolitickou slabostí, působila v Davosu jako jediný rozhodní evropský lídr šéfka komise Ursula von der Leyenová. Její další váha však závisí hlavně na tom, jak se k Trumpovým vrtochů v příštích týdnech a měsících postaví členské státy.