Nově vznikající politické projekty lze v zásadě roztřídit do tří skupin na ty, které mají dobrou šanci na úspěch, to je, u kterých je průlom nejistý a ty, které mají šanci limitně se blížící nule. Nový projekt odpadlíků od hnutí ANO s názvem gen patří do třetí skupiny, a kdyby existovala čtvrtá, nazvaná 0 0 nic, patřil by spíše tam. Já se na něm nicméně dobře ukázat. Jak to, když zakládáte novou stranu, opravdu nedělat projekt gen, který se definuje jako středopravá strana, vede bývalý místopředseda pražského ano Vojtěch Ryvola. V této větě jsou hned tři problémy. Za prvé ve středopravé části politického spektra je přeplněno. Zkoušet to zrovna tam je jako cpát se do přeplněné tramvaje. Může se vám sice povést někoho vystrčit, ale spíš vypadnete ve a tramvaje vám přijede nohy. Za druhé když řeknete Vojtěch Ryvola, tak naprostá většina lidí bude reagovat. Kdo? Prostě každý nový projekt potřebuje silného a známého lídra. Ryvola sice může spoléhat na to, že zaujme originální vizáží a tím, že bydlí na pivovarnické lodi na Vltavě. Ale ač politika je trochu estráda, přece jen toto není ten typ originality, který by v politice, najmě celostátní, mohl bodovat. No a konečně, pokud někdo chce oslovit středopravé voliče, těžko to může dělat se sestavou odpadlíků od Andreje Babiše. Je to. Voliči zpravidla oligarchu upřímně nesnášejí, takže prozření odpadlíků sice mohou ocenit, ale ne natolik, aby jim dali svůj hlas. Spíše jim budou trochu podezřelý, že se vůbec někdy dali Babišem obalamutit. Z tohoto důvodu genů moc nepomohou ani známější tváře v roli poradců Ivana Pilného, který byl ministrem financí za ANO, a bývalý ostravský primátor také za ANO Tomáš Macura. Zakladatelé nové strany operují s tím, že podle jakéhosi průzkumu mají potenciál na zisk 14 a půl % voličských hlasů. To vyhlíží jako ohromující číslo. Jenže to je možná potenciál mýtické, životaschopné, osobnostmi nabité alternativy k vládní čtyřkoalici, o které sní, když náhodou spí třeba Miroslav Kalousek. Ale rozhodně ne formace z Vltavské i v ní lodi. Ale i kdyby to reálný potenciál genu byl, potenciál není nic než holub na střeše. Pokud bychom sečetli potenciály, se kterými operují všechny politické strany a hnutí, dostali bychom se někam k 300 % voličských hlasů, což je, jak uznáte, kdekoli mimo Rusko do reality volebního výsledku poněkud nepřenosné. Abychom to zkrátili, aby měla nová strana šanci na úspěch, musí vystihnout ducha doby a mít známé tváře, které problémy, ať už skutečné nebo domnělé, pojmenují. Což byl ve své době případ TOP 09 reagující na poptávku po úsporách ve veřejných financích v čele s Miroslavem Kalouskem a Karlem Schwarzenbergem. Byl to případ hnutí ANO s reakcí na společenský pocit, že všetci kradnú uvedeného moku let Andrejem Babišem nebo teď motoristů využívajících odporu ke Green Dealu a výchylky společenského kyvadla směrem ke konzervatismu a nacionalismu. Formace spojované s Filipem Turkem. Strana gen. Naproti tomu neříká nic, co by no, říkala spousta jiných. A to nic neříká nikdo výrazný. Čeká je tedy s největší pravděpodobností podobný osud jako jiný pravicový projekt, vyznačující se také velkými očima. Vzpomínáte ještě na stranu realisté z roku 2017? Vedl i tehdy politolog Petr Robejšek tvrdil, že má volební potenciál. Ano, zase ten potenciál přes 20 % a realita realistů žádná celá 71 setina % ve sněmovních volbách a rok a půl na to zánik pro nezájem u genů. Aby to bylo alespoň trochu zábavné, se můžeme sázet, jestli to bude o pár desetin méně nebo více a jestli zánik přijde o pár měsíců, později nebo dříve. Ale to je zhruba tak všechno, co s ním má smysl udělat.