Necelý měsíc před předčasnými parlamentními volbami došlo v Německu k zásadnímu obratu, který možná ovlivní tamní politiku na dlouho dopředu. Pod dojmem dalšího případu, kdy odmítnutý žadatel o azyl, který měl být už dávno vyhoštění ze země, zabil dva lidi, ohlásil šéf německých opozičních křesťanských demokratů Fridrich Merz radikální změnu migrační politice, a to nikoli až po volbách, až povede příští vládu. Ale zásadní změna může nastat hned příští týden při nejbližší schůzi Spolkového sněmu. Strachu zjednodušení by se dalo konstatovat, že předseda strany, která má dlouhodobě nejlepší vyhlídky na volební vítězství, chce prakticky totéž, co začal hned po nástupu do úřadu uskutečňovat staronový americký prezident Donald Trump. I MERS chce zpřísnění režimu na německých hranicích, k čemuž budou patřit i trvalé kontroly. Nově se už nemají dostat do země téměř žádní žadatelé o azyl a kdo se pokusí překročit hranici ilegálně, má být okamžitě vrácen zpět. MERS se také dát spolkové policie nové pravomoci, aby mohla přímo zatýkat běžence, kteří se do Německa chtěl je dostat ilegálně, a mohla vyhošťovat odmítnuté žadatele o azyl do zemí původu. Největší rozruch ale MERS vzbudil tím, když rovnou prohlásil, že je mu jedno, kdo bude pro návrhy jeho strany v parlamentu hlasovat. Takže jinými slovy nevyloučila ani, že by potřebné hlasy mohly přijít od protimigrační Alternativy pro Německo AfD. S ní přitom až dosud jakoukoli spolupráci odmítal. Spolu s liberálními svobodnými demokraty, několika nezařazenými poslanci a zákonodárci za spojenectví s armádou. Knechtové by mohli získat Merzovi návrhy potřebnou většinu, takže německá azylová politika by mohla být zpřísněna ještě před volbami. Pro Merze jde o riskantní manévr. I v jeho vlastní straně stále ještě hodně stoupenců otevřeného přístupu k migraci, jako kdysi prosazovala dlouholetá kancléřka a šéfka strany Angela Merkelová. O postoj velké části německé veřejnosti a hlavních sdělovacích prostředků nemluvě. Tady však stojí za připomínku hercova slova, když prezentoval své návrhy. Doslova totiž řekl, že během uplynulých 10 let postupovalo Německo ve věci poskytování azylu chybně. To není možné chápat jinak než jako totální distancování se právě od Merkelové. Takže šéf křesťanských demokratů jde do plného rizika, že během necelých čtyř týdnů, které ještě zbývají do voleb, bude hlavními tvářemi končící vlády sociálních demokratů a zelených kancléřem Olafem Scholzem a jeho vicekancléřem Robertem Habeckem osočován z toho, že údajně otvírá dveře extremistům, neboť navrhuje prakticky totéž, co už dlouho požadují i oni. Svým obratem proto vsadil lídr křesťanských demokratů všechno na tuto kartu. Jenomže i v politice platí, že kdo řekne a musí říct i b, tak že bude případné společné hlasování křesťanských demokratů s alternativu pro Německo pouze jednorázový fleretem, anebo se z toho může časem stát něco trvalejšího, co bude znamenat, že tato politická strana, kterou považuje tajná služba za zaručeně extremistickou, bude propuštěna z politické karantény německé policie. V každém případě zaděláno na něco, co ji může silně změnit.