Donald Trump na začátku svého druhého funkčního období neotálí. Ihned po inauguraci začal podepisovat dekrety a je to jízda na jeho radikální řezy do migračních pravidel, ale i vyloženě to ústavou zaručeného práva na vrozené americké občanství, museli reagovat už jak místní soudy, tak s apelem na milost i Washington. Štít. Duchovní. Trumpovy dekrety a návrhy vzbuzují u velké části americké společnosti výrazné a zcela pochopitelné obavy. A jakkoliv je tu mnoho důvodů mít na pozoru, Trump byl v úřadě vždycky chaotický, takže jeho vláda se sebou přináší celou škálu kroků a některé z nich mělo udělat už dávno. Jedním takovým trestem je odtajnění dokumentů týkajících se jednoho z největších traumat americké společnosti z 20. století, atentátu na prezidenta Johna f. Kennedyho. Zákon z roku 1992 nařizoval, že zbývající dokumenty o této události mají být odtajněny v roce 2017. Byl to právě Trump, kdo se tehdy nechal přesvědčit americkými tajnými službami, že vše nemá vydávat. Světlo světa tehdy spatřili jen 3000 nových dokumentů. Ani jeho nástupce Joe Biden neodstranil všechno. Trump teď v dekretu slibuje, že toto čekání konečně ukončí. Kromě vládních dokumentů o smrti Johna Kennedyho o slibuje odtajnit i ty týkající se vraždy jeho bratra Roberta a krom toho také ty o atentátu na Martina Luthera Kinga. Na Trumpa v tomto ohledu apelovala řada kongresmanů z obou stran. Osobní zájem na tom má také jeho ministerský nominant Robert f. Kennedy junior, který je přesvědčen, že v atentátech na jeho strýce a možná i otce měla prsty CIA. Nejasnosti ohledně především vraždy prezidenta Kennedyho pohánějí už více než půl století mnohé konspirační teorie. Operují se všemi možnými scénáři od zapojení Kuby amerických tajných služeb mafie nebo tutlané selhání zbraně jednoho z členů Kennedyho ochranky. Podle průzkumu společnosti Gallup od atentátu nikdy nevěřil a alespoň polovina Američanů tomu, že Kennedyho atentátník Lee Harvey Oswald jednal sám. Americké úřady mají teď stanovenou lhůtu na vydání zbývajících dokumentů. Je velkou otázkou, v jaké podobě se tak stane. A stejně tak to jsou vlastně v dokumentech nalezneme. Je velmi pravděpodobné, že ani zbývající dokumenty neukáží zcela jasný příběh o tom, jak k atentátu, který otřásl světem, došlo. Rozhodně bude ale zajímavé sledovat, jaké dokumenty měly americké tajné služby tak dlouho zájem chránit před slunečním světlem. Vydání dokumentů pochopitelně po dekádách spekulací přitahuje mnoho pozornosti a je správně, že Trump tento dluh americké společnosti vyřeší. Jen je také na místě jednak krotit svoje očekávání ohledně toho, co můžou zbývající dokumenty vyjasnit, jednak nedovolit Trumpovi, aby tímto mediálně vděčným krokem zakrýval své jiné, méně chvályhodné a drastické postupy.