Mnozí naši politici jsou názoru, že Evropa by se měl po Trumpově rozhodném nástupu probudit nejen v otázce vlastní obrany, kterou jsme zanedbali, ale i v otázce Green Dealu neboli bruselského zeleného šílenství, které ohrožuje naši konkurenceschopnost. Proto hrubě nesouhlasí s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která nedávno v Davosu prohlásila, že Evropa bude pokračovat ve spolupráci se všemi národy, které chtějí zastavit globální oteplování. Podle některých komentátorů jde dokonce o nepochopitelnou ztrátu pudu sebezáchovy. Co by nám tedy měl pud sebezáchovy velet?

Rok 2024 byl klimatickou služby Copernicus potvrzen jako nejteplejší rok v historii měření a první, kdy průměrná globální teplota přesáhla o jednu desetinu hranici oteplení o jeden a půl stupně ve srovnání s dobou, kdy lidstvo začalo pálit fosilní paliva. Rozsáhlé požáry na pobřeží Kalifornie, stejně jako letošní nezvykle silné záplavy na Moravě jsou známkou toho, že lidmi způsobené oteplování rozvrací vodní cyklus planety. Teplotně rekordní byl uplynulý rok i v ČR. Rozvrat planetárního ekosystému tedy postupuje mnohem rychleji, než vědci předpovídali. Ovšem zároveň západní svět zápasí s rostoucími cenami energií, které posilují sociální nerovnost, což dále prohlubuje napětí ve společnosti i odpor k liberální demokracii. Proto zejména politici hlásící se k pravici pokládají opatření na ochranu klimatu za škodlivá a dávají nám za vzor Donalda Trumpa, který tvrdí, že razantní podporu fosilního průmyslu sníží ceny energií a všichni se budou mít lépe. Studie amerického department o v energii ovšem upozorňuje, že Trumpova sázka na zkapalněný zemní plyn ve skutečnosti povede k nárůstu životních nákladů až o 30 %, jelikož ceny energií se zvýší fosilních. Firmy, které patřily v předvolební kampani k Trumpovým největším podporovatelům, chtějí zkapalněný zemní plyn ve velkém prodávat do Asie, přičemž jeho nedostatek na domácím trhu způsobí nárůst cen. Spolu s tím samozřejmě vzrostou zisky fosilních společností. Přitom podle všech parametrů nejlevnější energii poskytují slunce a vítr, jejichž rozvoji chce Trump naopak omezit. Bohužel morální apely na nutnost bránit klimatickým změnám v současné konzumní společnosti příliš nezabírají. Máme-li ale obavy o růst naší ekonomiky, mohli bychom věnovat pozornost studie expertů na řízení rizik z britského institutu a fakulty pojistných matematiků. Institut vyhodnocuje potencionální finanční rizika pro vlády a firmy. Ve studii vědci analyzovali rizika plynoucí z rostoucího množství požárů, záplav, sucha, nárůstu teplot nebo rozpad univerzity. A došli k závěru, že současné modely, které používají banky či vlády k posouzení dopadů klimatických změn, jsou chybné, protože ignorují reálné dopady klimatického rozvratu. Body zvratu zvýšení teplot moří, migrační toky či konflikty vzniknou kvůli změně klimatu. To vše podle jejich studie může vést v letech 2070 až 2090 k poklesu globálního HDP o polovinu, tedy k praktickému zhroucení světové ekonomiky. Pokud nás tedy požáry záplavy nechávají v klidu, mohli by nás aspoň obavy o vývoj HDP přimět k tomu uvažovat o zemi jako o kritické součásti naší prosperity. Rok 2070 není z perspektivy dnešních dětí zase tak daleko.