Kdy klíč pro pochopení nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho administrativy? Mnozí určitě řeknou, že to Trumpovo obchodnické založení, narcisismus, sebestřednost, populismus či snaha o návrat ke starým dobrým časům. Ledacos ale může napovědět také to, jak Trump chápe fungování ekonomiky. Vysvětluje to totiž i jeho touhu rozšiřovat americké území. Na první pohled některé ekonomické sliby nového prezidenta nedávají smysl. Například to, že sníží ceny a inflaci a zároveň zvýší cla, sníží daně a také zadlužení státu. Udělat to najednou je něco jako kvadratura kruhu. Když Trump zavede vysoká cla na dovážené zboží, zvýší se tím jeho ceny ve Spojených státech a vzroste inflace. A pokud sníží daně, zvýší státní výdaje, z roste státní dluh. Trapp ale tvrdí, že to všechno je možné, protože státní výdaje bude z velké části financovat z celé americké. Výdaje zaplatí cizinci a v cenách se to neprojeví. Je to odvážné tvrzení. Ta se vždy nakonec odrazí ve vyšších cenách, které platí spotřebitelé, v tomto případě američtí spotřebitelé. Ledaže by byl dovoz zanedbat a v tom případě by ale cla z něj zase nestačil na pokrytí státních výdajů. Pokud je velký, stačit to bude, ale zase to zvýší ceny. Navíc. Trump nechceme cly naplnit státní kasu, se i omezit dovoz. Myslí si totiž, že státy tím silnější, čím víc vyváží a čím méně dováží. Trump je něco jako merkantilisté, stoupenec ekonomického směru, kterým byl moderní před několika staletími merkantilismus, tvrdil, že stát, který více vyváží, než dováží, bohatne a sýry, rozvíjí svoji ekonomiku a získává tím ze zahraničí stříbro a zlato. Tím se totiž tehdy platilo a merkantilisté si mysleli, že cenné kovy mají hodnotu samy o sobě a jejich hromadění stát bohatne. Jenže jich myšlenky nefungovaly a dnes se navíc neplatí zlatem, ale papírovými penězi, které časem ztrácí hodnotu. Trump tom ale rozdíl nevidí. Merkantilismus byl zároveň spojen s absolutistickou vládu, což asi Trumpovi imponuje, a hledal trhy a zajištění nezbytných surovin ve vlastních koloniích. Kdyby přístup k nim měl jiné země, síly by být i ony a ne merkantilistické stát. Tady možná důvod, proč se Trump Grónsko. Paradoxní je, že právě tato ekonomická politika a zacházení s koloniemi vedly k tomu, že se kdysi američtí osadníci vzbouřili proti Velké Británii a vznikly Spojené státy ve jménu svobody, kterou teď Trump tak často vzývá.