V Gaze je nastoleno příměří, i když není jasné, jestli se do oblasti nevrátí válka. Momentálně se ale hlavní zdroj napětí nachází o 100 km severovýchodně na západním břehu. Nyní se rozhoduje, jak velký problém z celé věci bude. Jak už to na Blízkém východě bývá, situace je komplikovaná a nepřehledná a stojí proti sobě několik sil, které mají rozdílné zájmy. Palestinská autonomie na západním břehu vedená hnutím Fatah kritizuje izraelskou okupaci a obviňuje Jeruzalém zmaření míru. Trvá ale na tom, že odmítá násilí. Současně jednotky nazvané mučedníci Al-Aksá, spojené volně s Fatahem, vedou proti Izraeli ozbrojený boj. Jenže zároveň ozbrojené síly palestinské autonomie, podporované ozbrojenými jednotkami tanci jim, jež jsou rovněž spojené s Fatahem, prováděli v posledních týdnech v Džanínu zásahy proti ozbrojencům, kteří se hlásí k Hamasu, islámskému džihádu a další informacím, paradoxně včetně mučedníků Al-Aksá. Krátce nato je vystřídali Izraelci, kteří rovněž zasahovali Džanínu, čímž postavili palestinskou autonomii do nepříjemného světla. Jenže v této věci Izrael i palestinská samospráva skutečně stojí na stejné straně barikády. Obě mluví o tom, že západní břeh je zaplaven zbraněmi, které tam pašují agenti Íránu, který má zájem za západního břehu udělat novou Gazu. Abbás nedávno explicitně obvinil Hamas, že obětoval v Gaze budoucnost Palestinců zájmům Íránu. Abbás i v těžké situaci, protože bojuje na dvou stranách a k tomu má doma velmi malou legitimitu. K neklidu přispívají i násilnosti extremistických izraelských osadníků na západním břehu, kteří před necelým týdnem provedli výpad proti dvěma palestinským vesnicím, při kterém zapalovali domy a auta. Tvrdí, že je to reakce na předchozí palestinský teroristický útok. Izrael bývá obviňován, že nezasahuje proti těmto radikálům dostatečně důrazně, což vyvolává mimo jiné i roztrpčenost na palestinské straně. Nedávno také izraelský nejvyšší soud obvinil bezpečnostní složky, že jsou při potírání tohoto druhu extremismu příliš laxní. V posledních dnech ale došlo k několika posunům. Jedním je, že z izraelské vlády odešla na protest proti příměří v Gaze strana osm a jahody, to, jejíž předseda i ta Martin Gaier tím pádem také opustil post ministra bezpečnosti. Z tohoto křesla bránil policii v ráznějších zákrocích. Vyhrocují se také vztahy mezi izraelskými bezpečnostními silami a radikálními osadníky. Například v minulých dnech izraelský policista při zásahu vážně zranil dva osadníky, prý z obavy o vlastní bezpečnost. Při jiném incidentu skupina osadnických radikálů napadla jednoho izraelského armádního generála. Hamas je nyní na Západním břehu populárnější než Fatah a je tam také populárnější než ve zničené Gaze Palestinské autonomie stejně jako Izrael se obává, že se Hamasu podaří situaci využít ve svůj prospěch. Proto se palestinské jednotky snaží prosadit proti radikálům na západním břehu a tím také zlepšit své šance na návrat do Gazy. Představit se světu jako konstruktivní a konsolidovaná síla k návratu do Gazy i k postupnému odchodu Izraelců ze západního břehu potřebuje palestinská autonomie především souhlas Jeruzaléma. Problém je, že nejen tato izraelská vláda vychází z přesvědčení, že ze západního břehu se další Gaza stane ne tehdy, když neodejdou, ale naopak, pokud odejdou a ztratí kontrolu. Přinejmenším v tuto chvíli ale Abbás i Netanjahu mají společného nepřítele Hamas a Írán.