Takto zamlžený výhled před Evropou snad ještě nikdy nebyl, shrnul pocity z toho, jak se letos bude vyvíjet evropská ekonomika, jeden z bankéřů účastníků z každoroční finanční konference ve Vídni. Nejistotu přináší především geopolitika, ozbrojené konflikty. Ekonomika za nimi běží až v závěsu. Karty jsou nyní rozdány zase trochu jinak než dřív. Dědictvím finanční krize bylo rozdělení Evropy na průmyslový a úspěšný sever, zadlužený a problematický jih a pak země střední a východní Evropy, které se snaží transformovat a dohnat západ v pravidlech i hospodářském výkonu. Tento obrázek se nyní rozpadlo. Jižním státům Evropy se daří relativně dobře a sever, hlavně Německo, táhne dolů výkon celého kontinentu. Nejvíce to sráží samozřejmě země, které jsou na něj navázané Česko, Slovensko a Maďarsko. Česko má mimochodem s Německem ekonomiku propojenou nejvíce na světě. Celých 12 % HDP činí export do spolkové země. Banky a mezinárodní instituce jako MMF OECD předpovídají, že německá ekonomika poroste i letos nejpomaleji. V Evropě kolem nuly a podle výsledku posledních dvou let je na tom nejhůře od roku 1950. Proto ani Česko ani Slovensko nebudou žádnými premianty. Analytici UniCredit čekají, že ekonomická výkonnost zemí v regionu střední a východní Evropy bude mezi dvěma a třemi %, Česko spíše níže. Větší růst má být na Balkáně. Jih Evropy potáhne ekonomiku i na západě. Někdejší vysmívaná periferie. Státy s přezdívkou PX, tedy Portugalsko, Itálie, Řecko a Španělsko, porostou rychleji než Německo, nejvíce Španělsko a většina růstu jde za masivními investicemi do obnovitelné energetiky. Největší rizika pro evropskou ekonomiku jsou tři a všechny plynou z politických vztahů. Bankéři se nejvíce obávají toho, co do světa přinese nová vláda Donalda Trumpa, která hrozí na všechny strany. Myslí. To může zase oživit inflaci. Budoucí prezident také tlačí členy NATO k zvýšení útrat na obranu, což zatíží rozpočty státu, které budou mít méně peněz na sociální výdaje i investice. Pak jsou to válečné konflikty. Boje na Blízkém východě zneklidňují celý svět, ale válka na Ukrajině a konflikt s Ruskem je pro Evropu drtivý. Válka s konsekvencí v podobě drahých energií znamená, že světoví investoři považují Evropu za rizikovější region. Proto se vládám v porovnání s Amerikou prodražuje půjčování peněz. I to nejvíce dopadá na nejkřehčí, tedy postkomunistické země. I zde Trump asi sehraje svou roli a bankéři věří, že splní svůj slib a letos bude mír. I když z ní obavy, za jakou to bude politickou cenu. Pokud obnova nastane, evropskou ekonomiku to zásadně nakopne. Včetně zemí si i proto, že tam mají půl bilionu eur a okolní země mohou s větším s pomoci. Pro celou Evropu by to byl dlouho neviděný růstový impulz. A pak je to vnitřní politika, protože se uskuteční hned několikero důležitých voleb. Nacionalisté jsou na vzestupu. Také je nejen ze své sítě x podporuje Trumpova pravá ruka i Elon Musk. Patrně dle hesla čím hůře v Evropě, tím lépe pro Ameriku. Zvláště země ve středu a na východě Evropy by se na tuto strategii neměli chytit. Region, jeho instituce, ekonomiky i demokracie jsou stále přece jen mnohem křehčí než na západě a Rusku jsme geograficky blíže. Naopak by pomohla větší integrace v Evropě, tedy semknutí a sázka na inovace, nikoli zpátečnictví. Když to říkají i pragmatičtí bankéři, něco na tom přece jen bude.