Podle evropské pohraniční agentury Frontex klesla minulém roce nelegální migrace do EU o 38 % ve srovnání s předešlým rokem. Do unie se nelegálně dostalo 239000 lidí, přičemž největší pokles Frontex hlásí na migračních trasách přes západní Balkán a centrální Středomoří. Vzrostl naopak počet migrantů přicházejících do západní Afriky přes Kanárské ostrovy a přes hranice Ukrajiny a Běloruska. Tento relativně prudký pokles počtu nelegálních migrantů nepochybně souvisí s tím, že se unii po dlouhých debatách, které začaly po velké migrační vlně v roce 2015, postupně podařilo posilovat ochranu jižních hranic EU a také motivovat některé země mimo EU, jako je Turecko, aby s nelegální migrací přes svá území směrem do Evropy lépe bojovali. K prudkému poklesu nelegální migrace nejspíš přispěl i evropský migrační pakt, který byl přijat vloni v létě. Populistické a nacionalistické strany napříč Evropou na něj sice útočí jako na paskvil, který může vést za určitých okolností k přerozdělování nelegálních migrantů mezi členskými státy EU, ale skutečností je, že pakt činí EU v oblasti boje s nelegální migrací více akceschopnou, zejména v boji s pašeráckými gangy. Je důležitý i v symbolické rovině, protože vysílá jasný signál, že EU po období přešlapování chce s nelegální migrací bojovat. Brusel také intenzivně hledá cesty k uzavření readmisních dohod s některými státy v Africe. Spojíme-li to se skutečností, že v řadě evropských zemí klesla podpora pro přijímání dalších migrantů, lidé zvažující migraci si zřejmě pokusy o nelegální cestu do Evropy lépe rozmýšlejí. Řada evropských zemí přitom zároveň otevírá dveře. Je legální migrantům, protože je potřebují jejich ekonomiky. Dokonce i Maďarsko, které neblaze proslulo budování plotu na svých hranicích se Srbskem a silnou antiimigrační rétorikou láká na svůj pracovní trh desetitisíce ilegálních migrantů. Nenaplnila se ani varování, že země střední Evropy nebudou schopné absorbovat statisíce ukrajinských uprchlíků, ačkoliv okolo nich populisté a krajní pravice vytvářeli atmosféru strachu s tím, že jejich příliv povede ke zvýšené kriminalitě a že na ně budou obyvatelé středoevropských zemí ekonomicky doplácet. Nic takového se nestalo. Kupříkladu v ČR podle posledních údajů našla práci většina ukrajinských uprchlíků a jejich ekonomický přínos už nyní dalece převažuje nad náklady státu na ně. Nepotvrdila se ani varování o prudkém nárůstu kriminality. Totéž platí o dalších zemích střední Evropy. ČR navíc také není cílovou zemí migrantů, kteří se do Evropy dostali nelegálně. O azyl jich u nás požádalo jen něco přes 1000. Ještě před rokem se přitom zdálo, že migrace se stane jedním z hlavních témat volební kampaně před volbami do sněmovny. V tomto roce obě opoziční strany ve sněmovně hnutí ANO a hnutí Svoboda a přímá demokracie sice dál brojí proti evropskému migračnímu paktu coby údajnému nebezpečí i pro naše občany, ale skutečností je, že stále více míří mimo terč. Jak už bylo řečeno, migrační pakt, jakkoliv má své nedostatky, EU v boji s nelegální migrací pomohl. Místo volání po jeho zrušení nebo strašení masovou nelegální migrací si naše opoziční strany budou nejspíš muset začít hledat jiné mobilizační téma. Ty vládní by naopak měly v čase, který zbývá do voleb, hledat cesty, jak zpružnit legální migraci, protože pracovní trh v ČR potřebuje i navzdory migraci z Ukrajiny nadále možná až statisíce nových pracovníků. V současné měnící se atmosféře, kdy strašák nelegální migrace slábne, by vláda mohla najít ke zpružnění legální migrace odvahu, aniž by se musela bát, že toho opozice proti ní využije před volbami.