Názory a argumenty

Ondřej Konrád: Konečná zhurta do čela kandidátky

Názory a argumenty

Ondřej Konrád: Konečná zhurta do čela kandidátky
Kateřina Konečná, politička KSČM, předsedkyně strany

Plus

Už si to jednou vyzkoušela, byť v opačném gardu. Tedy předsedkyně KSČM Kateřina Konečná, že držet zároveň mandáty v parlamentu českém i evropském není možné. A když roku 2014 poprvé uspěla v eurovolbách, vzdala se křesla v tuzemské Sněmovně. Nyní vyhlašuje úmysl opačný. Pokud na podzim hnutí Stačilo! zaboduje ve všeobecných volbách. Což podle průzkumů není bez naděje.
Ondřej Konrád

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Nadále jsem připravený s opozicí jednat. V žádném případě nechci říkat, že už se o tom s nikým nikdy nechceme bavit. Jestli přijde opozice s návrhy, jak udělat volby v zahraničí ještě bezpečnější, nebráním se tomu, řekl těsně před zahájením lednového rokování poslanců šéf nejpočetnějšího vládního klubu ODS Marek Benda. Nicméně hned dodal, že nějakou pro koalici přijatelnou verzi zákona o korespondenční volbě od hnutí ANO nebo SPD neočekává. A pokud je známo, žádná také připravena není. Opozice chce pouze zabránit, aby norma byla platná už v příštích všeobecných volbách a plenta kolem volební urny je pro ni svatá. Nic jiného prý nezaručuje skutečně svobodnou volbu. SPD dokonce možnost, aby Češi žijící v zahraničí nemuseli kvůli volbám jezdit třeba až stovky km na vyslanectví nebo konzulát, považuje za protiústavní. Řeč je o tématu, které bude podle všeho prvému poslaneckému plénu roku 2024 dominovat, neboť opozice slibuje opět rekordní řečnické maratóny a premiér stínové vlády hnutí ANO Havlíček srolované ponožky koaliční většiny, která ale právě proto, že má v dolní komoře majoritu, korespondenční volbu samozřejmě prosadí a de facto tím naplní jeden z bodů vládního programu hnutí ANO po volbách roku 2017. Dnes v drtivé většině členských států EU zavedená praxe. Tedy ne u čerstvého člena unie Chorvatska a také na Maltě a ve Francii. Sice není možná volba korespondenční, nýbrž elektronická se totiž Babišově hnutí tehdy zamlouvala, ale postupem času se s ní i stalo cosi jakoby od ďábla pocházejícího, přičemž příklady nějakých lokálních manipulací, které politikové ano uvádějí, nemají nikdy na výsledky vliv. A obdobné excesy sedí například u komunálních voleb běžně i u nás. Termín kupování hlasů jistě slyšel každý a žádná plenta podvodům nezabránila. Proč? Opozici toto téma tak rozpaluje, že je ochotno kvůli němu obstruovat ve velkém, se zdá zvláštní. Protože pokud je za tím obava, že Češi v cizině nefandí stranám, řekněme populistickým, a čím méně se jich tedy voleb účastní, tím lépe. Stačí se podívat na Slovensko, které korespondenční volbu zavedenu má, a přesto v nich vyhrála jednoznačně strana ultra populistická. Voliči ze zahraničí to nezvrátili. Hnutí ANO ovšem roku 21 prohrálo s koalicí spolu jen o pár desítek 1000 hlasů. Mimochodem i o naprostou většinu ze 13000 lístků odevzdaných ve světě. Ty samy nerozhodli, ale Babišův pohled patrně změnily, a tudíž se už obstrukční kole zase rozjede v tomto funkčním období sněmovny už poněkolikáté. Opoziční příznivce to jistě potěší, ale možná budou trochu na rozpacích. Proč tolik humbuku kolem věci v zásadě podružné.

Více z pořadu

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu