Podíl mladých lidí, kteří plánují mít v příštích třech letech dítě, v Česku klesá. Mění se i plánování rodičovství s delším výhledem. Největší pokles nastal u lidí, kteří se nacházejí v horší ekonomické pozici. Tak vypadají výsledky výzkumu současná česká rodina, na kterém spolupracují vědci Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy. Probíhal v letech 2020 až 2022 a účastnilo se ho téměř 6000 lidí. Odpovídali mimo jiné na otázku, zda chtějí mít děti. Podle Českého statistického úřadu u nás spadla úhrnná plodnost mezi lety 2021 a 2023 z 1,83 setiny na 1,45 setin dítěte na jednu ženu. Podle výzkumu obou univerzit uvedl v roce 2020 celkem 42 % dotázaných ve věku 18 až 39 let, že v příštích třech letech plánují mít dítě. O dva roky později tento podíl klesl na pouhých 30 %. Dolů spadly i plány mít děti kdykoliv v budoucnosti. Nejvýraznější pokles je vidět u ekonomicky znevýhodněných respondentů, kteří mají nízké vzdělání, nízké příjmy a žijí v malých bytech nebo domech o maximálně dvou pokojích. Mezi lidmi s příjmem nižším než 20000 korun měsíčně na osobu klesl podíl těch, kteří by někdy v budoucnu chtěli děti, z 66 % na 46 %. Naopak u lidí s příjmem nad 40000 korun měsíčně na osobu zůstal podíl těch, kteří chtějí dítě, na 61 %. Záleží i na vzdělání. Krátkodobé plány poklesly mezi lety 2020 až 2022 u všech nejvíc, ale u nejméně vzdělaných a naopak dlouhodobé plány poklesly pouze u vysokoškoláků. Pro státní rozpočet a pro budoucí důchody je současná úhrnná plodnost 1,45 setin dítěte na jednu ženu. Katastrofa. V současné době nás zachraňují ukrajinské ženy, které k nám s dětmi utekli před válkou a často plánují v Česku zůstat. V budoucnosti to bude horší. Začneme vybírat. Výzkumníci univerzit argumentují ekonomickou situací. Když se ale bavíte se vzdělanými mladými lidmi ve věku okolo 20 let, často slyšíte nejen ekonomické, ale i další vážné argumenty, které nelze opomíjet. Obecně by se daly zahrnout pod pojem nejistota, nejistý výhled. Nejde jen o to, že je strašně drahé bydlení ve městech, ale taky o to, že na Ukrajině zuří válka. Mladí lidé nevědí, co se stane za rok, za 10 let, jestli se válka ne rozlije do dalších zemí k nám. Jestli ne, vypukne třetí světová. Denně se píše o jaderných zbraních, které jsou schopny zničit život, jak ho známe. Vzdělaní mladí lidé si často mnohem víc než staří uvědomují, jak se urychluje klimatická změna. Sledují kupříkladu zprávy o tom, jak se arktická tundra stává zdrojem oxidu uhličitého a metanu kvůli tajícímu permafrostu a emisím ze stále častějších lesních požárů. A další moment plodící obavy a nejistotu. Svět se mění, žijeme v době přechodu. Pokrok, progres se stává nepřítelem. Posilují ti, kteří chtějí couvnout do minulosti. Vrací se nacionalismus a antisemitizmus. Napětí ve společnosti stoupá a netýká se to jen Česka, ale celé Evropy i Ameriky. Do toho všeho přibývá mladých lidí s psychickými potížemi, lidí sužovaných depresemi, úzkostmi. Kdo by chtěl do tak nejisté situace, do tak nejisté budoucnosti rodit děti?