Centrální bankéři budou v nadcházejícím roce jiné starosti než hlídat, aby ceny zboží i služeb rostly příliš rychle. Spíš bude třeba zabránit tomu, aby si cenový růst zastavil úplně. Jakkoli zní tato věta po zkušenostech minulých let neobvykle vyslovil i hlavní ekonom Evropské centrální banky Filip Rein. O potřebě udržet inflaci na úrovni aspoň dvou % se zmínil konce minulého týdne v rozhovoru s rakouským deníkem Der Standard a jeho výrok byl tak významný, že ho v úterý speciálně ocitoval slavný The Financial Times. Smysl live Eva sdělení je nasnadě příliš vysoká inflace sráží výkony každé ekonomiky a vede ke zchudnutí celé společnosti. Centrální banky na celém světě proto bojují proti inflaci zvyšováním úrokových sazeb. Pokud všech nechají sazby v zájmu nízkých cen na vysokých hodnotách příliš dlouho. Zabrání tím hospodářskému oživení. Lidé a firmy namísto toho, aby vyráběli zboží, na kterém se při stagnujících cenách let a příliš udělat budou, raději shromáždila dluhopisy se zaručenými vysokými úroky. Jenže nastartovat prosperitu je klíčovým úkolem, který stojí před Eurozónou i většinu ostatních evropských zemí, a centrální banky by proto měli po odchodu inflace úrokovou sazbu zase rychle snížit. Otázkou zůstává proč. O nutnosti udržet aspoň nějaký cenový růst začal hlavní ekonom Evropské centrální banky mluvit právě teď, tedy začátkem roku 2025, záhy po publikaci zprávy o prosincové inflaci. Klíčový byl nepochybně výchovný záměr. Evropská inflace v prosinci zrychlila na 2 celé a čtyři desetiny % a meziročním vyjádření tak zrychluje už tři měsíce po sobě. To by mohlo vzbudit obavy, mimo jiné i klíčových představitelů Evropské centrální banky. Inflace pořád hrozí. Mohli by si říct a rozhodnout, že centrální banka přestane svou základní úrokovou sazbu ze současných tří % dál snižovat. Ve skutečnosti už je další pokles inflace na obzoru. Ve většině evropských zemí k němu dochází vždycky v lednu. Lze ho navíc očekávat i od února do dubna, kdy se zvýší statistický základ. Jinými slovy ekonom Filip Rein by byl rád, kdyby se evropská centrální banka držela dosavadního plánu a ze současných tří % by svou základní sazbu do léta skutečně snížil a dvě %. Nutno dodat, že nad takovými vývody by se měli zamyslet i centrální bankéři ČR. Zdejší ekonomika potřebuje stejnou podporu jako většina evropských zemí. Radní ČNB v čele s guvernérem Alešem Michlem ovšem se snižování úrokové sazby přestali. Při posledním zasedání nechali na čtyřech % s tím, že situace v oblasti cen je příliš nejistá. O tom, že lze těžko předvídat, co nastane v letošním roce, také i s ohledem na inflaci, nemůže být nejmenšího sporu. A v rozhovoru pro standard to připouští i hlavní ekonom Evropské centrální banky. Ovšem nejisté vyhlídky nemusí nutně znamenat, že člověk nebo třeba centrální banka zaujme defenzivní postoj a bude jenom čekat, co se přihodí. Naopak se může pokusit při zachování potřebné opatrnosti to nejistých poměrů aktivně zasáhnout a nějak přispět k tomu, aby se záležitosti obrátili správným směrem, v tomto případě na cestu k dlouho očekávanému ekonomickému probuzení.