Zdá se, že pro pravicovou alternativu pro Německo AfD si několik týdnů před únorovými předčasnými volbami vyvíjí všechno optimálně. Její hlavní téma, kterým je boj proti migraci, už dávno není okrajové a naopak pevně zakotvila v hlavním proudu. Dokonce i ostatní strany prohlašují, že Německo by mělo ve větší míře vyhošťovat odmítnuté žadatele o azyl. Průzkumech rostou Alternativy pro Německo preference a k tomu všemu získala veřejnou podporu nejbohatšího muže planety, amerického miliardáře Elona Muska. Řadě příspěvků na jím vlastněné sociální síti x označil pravicové populisty za cituji poslední naději pro Německo. Svými dalšími intervencemi a hlavně urážkami současných nejvyšších představitelů státu kancléře Olafa Scholze a prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera, vyvolal Musk ostré reakce. Před několika dny udělala Alternativa pro Německo další významný krok, když nominovala spolupředsedkyně strany a lis Weidleovou jako kandidátku na kancléře. Zvolena byla sice jednomyslně, přesto je už ale nějakou dobu zřejmé, že její politický profil se stále víc odchyluje od proudu, který získává v rámci alternativy pomalu, ale jistě převahu. Jeho zastánci sní o etnicky homogenním Německu, které přestane být závislé na globálních trzích. Řekne se anglosaského ekonomického modelu a v zahraniční politice bude neutrální, takže nebude ani v EU, ani v NATO. Hlavně v pohledu na ekonomiku jsou rozdíly obzvlášť patrné. Weidelová je v zásadě ekonomická liberálka až libertariánka. Podobně jako Musk považuji za každou regulaci ze strany státu za formu omezování osobní svobody. Právě to musí znít v uších nejednoho východoněmeckého voliče AfD jako výraz totálního úpadku. Vždyť podle nich má být stát silný, o všechno se postarat, zajistit lidem dobrý život v rámci jednotné německé národní pospolitosti a především je ochránit před negativními západními čočky americkými vlivy. A Seidelová si to uvědomuje, a proto se snaží své manko kompenzovat přehnanou slovní agresivitou. Nejen při svých pověstných filipika a v Bundestagu, ale právě na nejrůznějších stranických shromážděních, na nominačním sjezdu třeba schválně použil a kontroverzní pojem emigrace. Ten vyjadřuje záměr vyhostit z Německa všechny cizince, kteří nejsou zajedno s tamními společenskými normami, bez ohledu na to, jak dlouho v zemi už žijí, nebo když slibovala pro případ vládní účasti strhnout všechny větrné elektrárny. Do stejné kategorie zapadá i záměr, že se Alternativa pro Německo zasadí o znovuotevření plynovodu Nord Stream a tím pádem o obnovení dodávek ruského plynu do Německa. To ale nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, na jehož inauguraci byla v Seidelová mimo jiné pozvána, asi moc těšit nebude. Vždyť během svého prvního mandátu vyvíjel Trump velký tlak, aby Evropané a zejména Němci odebírali co nejvíc amerického plynu na místo levnějšího ruského. A pokud se vrátíme znovu Mackovi nadšení pro AfD, stojí za zmínku, že to byla její braniborská sekce, která v nedávné minulosti nejvíc odmítala rozšíření miliardářovi Gigafactory, jež se nachází na území tohoto regionu. Dá se předpokládat, že ji přitom nešlo ani tak o možné dopady na životní prostředí, zejména hladinu podzemních vod, jako spíš o skutečnost, že Musk je z jejího pohledu prototypem globálního, tudíž bezohledného amerického kapitalisty. Je proto jenom otázkou času, kdy bude ji ale s Weidelová postavena před volbu, zda si bude dál užívat masku vy přízně, anebo se miliardáře kvůli vlastní kariéře zřekne. Nebylo by to koneckonců poprvé, co se musela takto rozhodovat. A zatím oni pokaždé zvítězil její vlastní zájem.