Názory a argumenty
Luboš Palata: Volyň jako překážka na cestě Ukrajiny do Evropy. S tím je třeba něco udělat
Názory a argumenty
Plus
Polsko a Ukrajina pokračují v hledání řešení problémů svých velmi složitých a také velmi krvavých společných dějin. Cesta ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do Varšavy na počátku polského předsednictví v Evropské unii byla ukázkou toho, že bez vyřešené minulosti se těžko budují bezproblémové vztahy.
Luboš Palata
Přepis epizody
-
Polska Ukrajina pokračují v hledání řešení problému svých velmi složitých a také velmi krvavý společných dějin. Cesta ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do Varšavy na počátku polského předsednictví v EU byla ukázkou toho, že bez vyřešené minulosti se těžko budují bezproblémové vztahy. Od předsedy polské vlády Donalda Tuska Zelenskyj slyšel jasná slova o tom, že posun Ukrajiny členství v EU je jedním z hlavních úkolů Varšavy v čele unie. Velká část jednání byla ale také věnována té nejcitlivější a nejkrvavější části polsko-ukrajinské historie, kterou jsou masakry na Volyni. Tento boj Poláků a Ukrajinců o kontrolu nad tímto úrodným a bohatým územím v posledním dějství druhé světové války byl neobyčejně brutální a krvavý. Na snahu Ukrajinců terorem vyhnat z Volyně Poláky. Snaze, které za meziválečného Polska předcházela naopak snaha Varšavy o kolonizaci těchto území, reagovali Poláci odvetnými akcemi proti ukrajinskému obyvatelstvu. Do toho to ještě byly dvě okupační mocnosti, nacisté a sovětští komunisté. A do této krvavé smršti se dostali i volyňští Češi. A patří sem i tragédie českého volyňského Malína. To dnes kvůli nánosům komunistických lží zcela nevyjasněná. Krve na polské ukrajinské straně bylo během volyňských masakrů prolito tolik, že je třeba si tuto krvavou kapitolu historie vztahů mezi Poláky a Ukrajinci poctivě odpracovat. Na straně diplomatů, politiků, historiků, ale i veřejnosti ovlivňované mnohdy jednostrannými pohledy na tyto smutné události. Zdálo by se, že uprostřed války Ukrajiny s ruským agresorem na to není ten správný čas. Ale kdy jindy než době, když jsou sympatie drtivé většiny Poláků na straně napadené Ukrajiny a Ukrajinci pociťují vděk za obrovskou pomoc, kterou Polsko Ukrajině poskytlo a nadále poskytuje, by měl být tento čas lepší. Ostatně i Česko a Německo udělali dobře, když využili dobré atmosféry první poloviny 90. let k vyjednání česko-německé deklarace a vytvoření mechanismu smíření, který dokázal vztahy mezi Čechy a Němci uklidnit natolik, že dnes nich složitá a krvavá historie nehraje zásadnější negativní roli. Říká se tomu okno příležitosti a je dost dobře možné, že nejlepší okno příležitosti pro odstranění zátěže v podobě Volyně je pro Poláky a Ukrajince. Teď Poláci a Ukrajinci věří ve společnou budoucnost Evropy, EU a NATO a mnohé pro to dělají. I temné stránky minulosti je však třeba řešit také, a možná dokonce úplně nejdřív.
Více z pořadu
Ostatní také poslouchají
-
Iva Procházková: Uzly a pomeranče. Příběh o zauzlovaných vztazích a lásce vonící po pomerančích
Hra na sobotu
-
Jan Štifter: Deset. Povídku o temném rodinném tajemství z konce války čte Tomáš Drápela
Povídka na Dvojce
-
Záhadné bodnutí. Detektivka podle skutečných událostí s Ondřejem Vetchým v hlavní roli
Hra na neděli
-
Král řeky. Pohádka s Jaroslavem Satoranským, Veronikou Kubařovou a dalšími skvělými herci
Pohádka
-
Hector Hugh Munro-Saki: Podivné příběhy lorda Clovise
Rozhlasová hra
-
Vladimír Zajíc: Od nešpor do primy. Kdo zavraždil posledního Přemyslovce?
Sobotní drama
-
Petr Sís: Tři zlaté klíče
Tip mujRozhlas
-
Karin Lednická: Šikmý kostel II
Četba na pokračování
-
Gilbert Keith Chesterton: Podivná internace staré dámy. Sklepení londýnského domu skrývá tajemství
Povídka na sobotu