V listopadu získal prestižní literární Kurtovu cenu román hory s francouzskou alžírského spisovatele Kamila Davida. Román líčí tzv. černé desetiletí mezi lety 1992 a 2002 v Alžírsku. Tehdy tam probíhala občanská válka, ve které proti sobě stáli alžírská vláda s armádou a ozbrojené islámské skupiny. Není znám počet lidí, kteří přišli během této války o život. Mluví se až o čtvrt milionu obětí. Po válce Alžírsko schválilo chartu pro mír a národní usmíření a zapomnění se stalo zákonem. To, že spisovatel David v knize obšírně popisuje vraždění obyvatelstva, vyvolalo v Alžírsku značnou nevoli. Kniha neodpovídá zákonu o národním usmíření. I ve Francii se ozývají velmi kritické hlasy. Jak to, že vypravěčkou příběhu je žena, navíc žena bez hlasu, protože hrdince běsnící islamisté podřízli hrdlo při zátahu na vesnici, kde žila jako dítě s rodinou. Jak to, že důchodci dovoluje stavět islám do špatného světla? Ocenění Doudovi knihy považuje část čtenářstva i širšího publika, které o knize jen slyšel, jako politický akt nepřátelský vůči Alžírsku. Jde o budovu. Francouzskému nakladatelství Gallimard byl poté zakázáno se prezentovat na knižním veletrhu v Alžírsku. Další Francouzka a židovský autor je bývalým sosal. I jeho knihy se zabývají občanskou válkou se musel, kritizuje náboženský extremismus, bouří se proti amnestii a otevřeně píše o událostech, na které se má zapomenout. Krátce po udělení ceny té budově románu se musel, odletěl do Alžíru, kde byl zadržen, uvězněn a kde mu hrozí doživotí. Ve Francii jeho uvěznění vyvolalo rozhořčení jak mezi politiky, tak v kulturní sféře. Dále nepřátelské postoje některých influencerů s asijským pasem vedl ministerstvo vnitra k tomu, aby je vypovědělo z Francie. V lednu bylo odebráno povolení k pobytu devětapadesátiletému influenceři duelem. No vy, protože vyhrožoval Alžířanům, kteří mají jiné politické názory než on. Byl vyhoštěn do Alžírska, kterého však nepřijalo a poslalo zpátky do Francie. Francouzský ministr vnitra Bruno ret a jeho zpochybnil postup asijských úřadu, protože influenceři je alžírský a ne francouzský občan. Ale to zjevně tamní úřady neznepokojilo francouzskou. Asijské vztahy jsou historicky velmi komplikované. Alžírsko bylo součástí Francie až do roku 1962, kdy skončila osvobozenecká válka trvající osm let. Od té doby je země nezávislá. Soužití obou zemí pokračuje jiným způsobem. Ve Francii žije několik milionů Alžířanů. Jejich počet není přesně stanoven, neboť mnozí mají francouzské občanství. Současná krize vztahů mezi oběma zeměmi se prohlubuje od konce léta, kdy francouzský prezident Emmanuel Macron uznal, že rozsáhlé území Západní Sahary náleží Maroku. O Západní Saharu také usiluje sousední Alžírsko, které by se tak dostal k nerostnému bohatství a získalo by přístup k oceánu, odkud by mohlo snadno vyvážet do světa zemní plyn a ropu a kde by mohl rozvíjet rybářský průmysl. Dialog mezi oběma zeměmi má různou podobu a vede se na všech úrovních ministerských literárních i na TikToku.