Byla to zvláštní, až perverzní radost sledovat na CNN Prima News naživo marketingovou proměnu. Lídr nejsilnější české strany ano.

Omlouvám se, jde o hnutí, což je podstatný rozdíl. Andrej Babiš vzor 2025 totiž dává každým slovem pocítit, že jeho ano. A on sám je součástí hnutí, širšího globálního, významného proudu, který přebírá vládu nad světem a bere opět zdravý rozum do hrsti. Ano, podporuje Trumpa, říká Babiš. Stojí za ním jako za tvůrčí světovou silou, která udává směr. Trump nabídl vyprazdňovat jemu ano. Pevnější formu, kterou evropští patrioti z nedostatku vlastní invence kopírují jako politické kopyto, které snad zaručuje univerzální úspěch. Proč vymýšlet nové cesty, když se ta Trumpova tak osvědčuje, oni mají Maga Mike mléka projít gen. My máme mega mých výrobků kraji, tak jen, vyznal se bývalý, je zřejmě i budoucí český premiér Andrej Babiš. Cesta k moci všude, stejně důsledné rozleptání veřejné debaty destruktivní kampaní na sociálních sítích, privatizace veřejného prostoru, jenž slouží zájmům nejhlasitějších politika, jako boj s nepřítelem v podobě cizího imigrantské ho elementu, ekonomické konkurence, v případě Evropy pak institucí EU. Zatímco vynálezce a majitel SPD Tomio Okamura vsadil na primitivní českou nenávist, na paušální kritiku všeho, co není naše. Babiš se napojuje na světovou síť, která dává novou geopolitickou sílu. V podnikání se Babiš naučil pohlcovat slabší. V politice se náhle přiklání k silnějším, jejichž aura nese nový zisk. Okamura i vycítil, dříve ale nebyl schopen i využít a rozvíjet. Babiš je politicky inteligentnější, jakkoli jediné originální, co kromě kopií Trumpa a Orbána nabízí, je Honza povídavý lídr v kopírování. No a v šikovní a pružný jako Číňané. Babiš chce dělat politiku pro Čechy, tak jako Trump politiku pro Američany a Orbán pro Maďary. V tomto řetězci je ale skutečným férovost první mezi prvními Donald Trump. Česko se dostává do vleku globálního hnutí vedeného americkými techno moguly, kteří věří ve vyvolenost svých já pro uskutečnění nové budoucnosti lidstva. Velký pochod za zaručeně lepším světem Česko už zažilo a přineslo mu to jen závislost na jiných, kteří udávají tón, nakonec řídí a určují vše. Tentokrát nejde o levicové sny, o bratrství všech lidí, které jako politický kýč kritizuje Babišův oblíbený autor Milan Kundera už před 50 lety v románu Nesnesitelná lehkost bytí, nýbrž o pochod pravých libertarián, u, kteří mají finance, nerostné zdroje, technologie a nyní politickou moc. K naplnění víry v krásný nový svět síly, je na mnoha českých náhle trumpovským figurách, které se na tuto vybrat si naladili a snaží se na její svůdné vlně získávat politické body, je na první pohled patrné, že i tady jde o kýč. I kolik pro iluzívnost každé utopie, nýbrž pro zpupnost a bezohlednost, s níž prosazují dějinný nárok silnějšího. U Andreje Babiše, vždy pragmatického politického bezvěrce, to neplatí. Jeho Trump mystická image je jen další převlek, který usnadňuje cestu k moci. Při rychlém propadání do světa pozdně moderního sociálního darwinismu je to asi slabá útěcha. Na rozdíl od jiných opravdových, v uvozovkách siláků nabízí Babišova účelovost alespoň drobnou naději, že ho ta Trump mystická móda jednou přejde.