Cože? Sjezd strany s účastí ještě před rokem úřadující hlavy státu a s volbou někdejšího premiéra do funkce předsedy. Předmětem úsměšků bohužel v některých periodikách a mnohdy je na sociálních sítích tomu tak je. Nikoli ovšem v médiu veřejné služby. I když by se na konto mimořádného rokování české suverenity sociální demokracie žertovat dalo. Už proto, jak subjekty zrozený druhdy pod rukama Jany Volfové. Exposlankyně z časů, kdy Lidový dům ovládal Miloš Zeman, mění postupně jméno, zaměření i klíčové figury, takže už byl suverenitou - blokem Jany Bobošíkové, pak českou suverenitou před volbami 2021, ovšem na chvíli vyměněnou za Volný blok dle flákat jsem proslaveného rovněž exposlance volného. Anebo když Volfová na sjezdu prohlásila, že měla sen, ale ne jako kdysi Martin Luther King o vyrovnání veškerých společenských nerovností a zjevení slávy hospodě Novy, nýbrž podstatně skromnější o znovuzrození značky ČSSD, aby je mohla užívat. Subjekt přejmenovala. Ne zasnění, nýbrž reálně a podle leckoho morálně povážlivě. Když se tradiční ČSSD stála vloni pouhou sociální demokracií se zkratkou soc. Dem. A jelikož Volfová cítila pro ČSSD b potřebu odborník a vzpomněla si na Jiřího Paroubka asi coby experta v oboru politikaření a uctivě mu přenechal na šéfovský post, do něhož bude v sobotu bez protikandidáta. To je teď snad nějaká móda. Jednomyslně zvolen. A jak řečeno, přihlížel tomu Miloš Zeman. I když s fotografií působí Klíma věc, ale zdání klame. Exprezident v posledním čase jakoby hibernací vzdorující starý medvěd promlouvá k veřejnosti také na sjezdu v hotelu Ambassador, vnímaném Pražany léta. Co by kasino opakoval svou tezi z nedávných týdnů, že je současná vláda partou amatérů, zatímco Paroubek Fialův tým pasoval na Mimoně. Ne původně ovšem, neboť toho už před ním učinil Babiš. A když je řeč o originalitě, součástí snů paní Volfové bylo prý to, aby stranu řídila osoba, která už jednou dovedl na sociální demokraty do Strakovy akademie hlavním vchodem a měla na mysli Paroubka. Jenže je obecně známé rčení o příchodu původních sociálních demokratů do úřadu vlády jaksi předem pochází od Zemana ještě předtím, než ho roku 1998 naplnil. Zatímco Paroubek usedl do premiérského křesla zahřívaného během téhož funkčního období nejprve Špidlou a Grossem. Jak každý uzná, nic z toho k zasmání není. Ani Paroubkova slova o tom, že válka na Ukrajině ve skutečnosti kolektivního západu s Ruskem, ale on chce mír a spolupráci s KSČM, dokonce i se soc. Dem. Jejímž předákům ale víceméně nadává. Aby ne, když ho před pár lety do strany zpátky nepustili. A že se tehdy snažil. Zbývá jen dodat už před sjezdem také prohlásil, že by se uměl dohodnout s Reichlovou stranou pro nůž, pokud by o to ale stále, jakož o komunikaci s Paroubkem a Volfovou tedy mimo Zemana vůbec někdo.