S napětím se očekávalo, zda staronový americký prezident Donald Trump zahrne do své agendy prvního vládního dne i slíbené navýšení cel pro vybrané země. Nakonec se tak nestalo, jen přikázal federálním úřadům zjistit, jak velké údajně neférové cla jiné země uplatňují vůči Americe. Čeká se tedy dál, jak Trump naloží se svými sliby uvalit až 60 procentní cla na Čínu, 20 procentní na Evropu a i na mnohé jiné regiony světa tedy vlastně se nečeká. Horečně probíhá příprava pozic, co se dá USA nabídnout, aby nepřistoupily k likvidaci vzájemného obchodu. A mezi nejaktivnějšími by měla být Evropa, protože ta je nyní asi v největším ohrožení. V rámci EU je vyjednávání cel výhradní pravomocí unijních orgánů. To dává velkou pravomoc Evropské komisi a ta už se snaží zachránit, co je možné. Šéfka komise Ursula von der Leyenová se nechala slyšet, že k utišení amerických hrozeb by mohl posloužit vzájemně výhodný byznys. Tedy že by Evropa kupovala více zkapalněného plynu, který nahrazuje. Odstřihnu tou ruskou produkci. Tady je zjevně dohoda možná a může být, protože i Trump po inauguraci řekl, že právě nákup americké ropy a plynu je to, co by Evropa měla rychle udělat. Trump má jistě pravdu, že USA se vůči Evropě ocitají v obchodním deficitu. A také má pravdu, že Evropa mnohé věci myslí více než USA. Máme data za rok 2023 ze Světové obchodní organizace a z nich vyplývá, že průměrné americké clo je 3,3 %, průměr evropské clo je pět %. A když půjdeme do detailu, tak tam najdeme i argument, proč Trumpa tak iritují evropské automobilky. EU čelí osobní auto 10 %, USA jen dva a půl %. Problém je, že některé věci nelze dohodnout beze zbytku, a to i když Evropa pomine styl, jakým nová americká administrativa se rozhodla na ni tlačit. Nic z výše uvedených dat nemůže odůvodnit hrozbu až 20 % nimi plošnými cly. A tým Trumpa to ví. Také ví, že nevyhnutelným důsledkem by bylo zvýšení některých cen na americkém importním trhu, což je to poslední, co bych chtěl svým naštvaným voličům doručit. Je to vabank a nikdo neví, co USA s Evropou hraje. Bohužel to není jediná celní válka, o kterou se nyní Evropa musí zajímat. Trump si zcela udělal bič na celý svět a vzhledem k pokročilé globalizaci se vše nakonec zase nějak dotkne i Evropy. Několik příkladů. Asi nejvíce pozornosti budí Trumpova výhrůžka vysokými cly vůči Číně. Že ničeho takového se Trump odváží, to naznačuje už jeho konání z prvního období, kdy právě uvalil vysoké tarify na některé čínské zboží. Pokud by se tak stalo, kam asi levné čínské zboží z amerického trhu se přesune do Evropy, která se tak bude muset na jednu bránit na dvou frontách. A to pořád ještě není vše. Nejdříve ze všeho se Trump asi pustí do uvalení 25 procentního cla na Kanadu a Mexiko. A v Mexiku má ovšem základnu evropský automobilový průmysl a odsud následně exportuje do USA. Další velký problém pro Evropu. Ne oslnění z Trumpova nástupu by tak měly v Evropě hodně rychle skončit a mělo by se již začít rychle pracovat na možných dohodách s USA. Vysoké celní bariéry, které zničí mezinárodní obchod, sice nakonec nevyhnutelně poškodí samotnou Ameriku, ale mnohem dříve poškodí Evropu a v ní silně exportní země, jako je Česko. Zkusme to nedopustit.