Snahy prezidenta Donalda Trumpa omezit ilegální migraci podporuje většina Američanů. Způsob, jakým se rozhodl s migrací bojovat, začíná ale už jen několik dní po jeho nástupu do funkce vyvolávat odpor v části veřejnosti i pochybnosti o ústavnosti některých opatření. Mezi desítkami dekretů, které Trump podepsal hned po složení slibu, je i několik, které mají zastavit nelegální migraci a spustit rozsáhlé deportace nelegálních migrantů. Na jižní hranici Spojených států vyhlásil stav nouze, což jeho administrativě umožňuje nasadit v případě potřeby armádu anebo hranici dokonce dočasně úplně zavřít. Vezmeme-li v úvahu, že nelegální migrace do Spojených států výrazně poklesla už minulý rok poté, co prezident Joe Biden vydal vlastní dekrety. Zdají se být Trumpova drastická opatření poněkud nadbytečná. Opatření na hranici s Mexikem ale zřejmě nevyvolají větší odpor americké veřejnosti, protože většina Američanů vidí nelegální migraci nadále jako problém. Na mnohem tenčí led se Trump vydal v boji s těmi nelegálními migranty, kteří už ve Spojených státech jsou. Už první kroky federálních orgánů prolomili nepsaný konsensus, že školy, kostely a nemocnice jsou před raziemi agentů imigrační služby chráněny. Podle některých zpráv razie v některých těchto institucích ale už začali, proti čemuž se okamžitě postavili lidskoprávní organizace. Je také otázkou, co se stane, pokud budou místní orgány ve městech a státech, kde vládnou demokraté, brání federálním agentům, aby do takových institucí vstupovali, může dojít až na ozbrojené střety. Možná nejvíce kontroverzní je ale Trumpův výnos, na jehož základě by nemělo být udělováno americké občanství dětem nelegálních migrantů, které se narodily ve Spojených státech. Dekret zpochybňuje 14. dodatek americké ústavy, který zaručuje právo na získání občanství všem, kdo se narodí na půdě Spojených států. Výnos vyvolal okamžitou koordinovanou reakci nejvyšších státních zástupců z tzv. modrých států, tedy států, kde vládnou demokraté. Ti podali na Trumpovu administrativu žalobu. Je dost pravděpodobné, že spor doputuje až k Nejvyššímu soudu. Právní experti ovšem upozorňují, že ani nejvyšší soud, v němž mají převahu soudci nominovaní Trumpem, nemůže zrušit ústavní dodatek a prosadit změnu ústavy je při současném poměru sil skoro nemožné. Otázky se vznášejí také nad proveditelnosti některých záměrů nové administrativy. Ve Spojených státech se nachází podle různých odhadů až 13 milionů nelegálních migrantů. Pokud by se federálním orgánům podařilo pozatýkat i jen desetinu z nich, bude muset Trumpova administrativa řešit složité logistické problémy. Spojené státy nemají readmisní dohody s některými zeměmi, odkud migranti přišli, takže jejich případná deportace se může protahovat. Je tak pravděpodobné, že statisíce nelegálních migrantů skončí v detenčních centrech, která budou odpůrci Trumpových kroků vykreslovat jako obdobu koncentračních táborů. Nejasnosti panují také okolo postavení dětí, které buď mají americké občanství, protože se ve Spojených státech narodili nelegálním migrantům, nebo dětí, které do Spojených států vyslali jejich rodiče v naději, že budou mít lepší život. Tyto děti, kterým se říká ve Spojených státech Dryml, se často mluví jen anglicky. Neznají žádnou jinou zemi než Spojené státy. Jakýkoliv pokus deportovat děti s americkým občanstvím nebo Dryml by nepochybně spustil velké protesty. Řada expertů upozorňuje, že mnohem schůdnější by pro Trumpovu administrativu bylo omezit na minimum příliv nových migrantů a s výjimkou těch, kteří se dopustili trestné činnosti, legalizovat pobyt těch, co už ve Spojených státech jsou. Takové řešení by mimochodem také odvrátilo možné problémy na pracovním trhu, které hrozí v případě velkých deportací. Touto cestou ale zatím Trumpova administrativa nechce jít, a lze tudíž čekat, že v souvislosti s migrační politikou nové administrativy poroste v americké společnosti napětí.