Názory a argumenty
Karel Hvížďala: Roger Scruton, zarytý konzervativec z Cambridgi
Názory a argumenty
Plus
Stát je institucí nejvyšší, může však uskutečňovat cíle konzervativního vládnutí jen tehdy, vládne-li nad mnoha rozmanitými institucemi, které jsou jak státu podřízeny, tak jsou zároveň autonomní.
Karel Hvížďala
Přepis epizody
-
Stát je institucí nejvyšší. Může však uskutečňovat cíle konzervativního vládnutí jen tehdy, vládne-li na do mnoha rozmanitými institucemi, které jsou jak státu podřízeny, tak jsou zároveň autonomní. Takové instituce budou zachovávat, co je vlastní principy vývoje a úloha vládnutí bude spočívat části v ochraně před svévolným zasahováním do jejich sféry a před erozí a zčásti v poskytnutí legálního rámce, uvnitř něhož se mohou rozvíjet v souladu s potřebami a očekáváním svých členů. Asi tak by se dalo shrnout poselství, s kterým Roger Scruton, absolvent, že Zuzkovič Cambridge i přijel v roce 1979 do Československa, kde přednášel na bytových seminářích v Praze, Brně i Bratislavě až do roku 1985, kdy byl od nás vypovězen a rád citoval matky a velmi ho v totalitním státě žádná instituce není zároveň podřízená a zároveň autonomní. Všechno je podřízeno jedné centrále. Podle toho se pozná moderní konzervativec, říkával. Zpravidla obhajuje dělbu moci uvnitř států jako nejlepší metodou, jak vládnutí tíhnoucí k jednotě smířit s individuálními svobodami i s rozmanitostí podřízených institucí. Na stát, stejně jako na společnost, se dívali jako na složité jsoucno, které se mnohem snadněji poškodit než zlepšit a které je ovládáno určitými zákony vývoje a sebezáchovy, jež je třeba respektovat, viděl celý stát mnohem těsněji spojení s rozmanitou občanskou společností než řada liberálních teorií. Proto připouštěl, že existují problémy a potíže, které pouze politickými prostředky vyřešit nelze, které si musí občané soustředění v různých neziskových organizacích a spolcích a místních organizací, které si sami lidé založili, taky sami vyřešit. A připomínal to vždy velice důrazně při řešení konfliktu je třeba se střechy toho, aby nebyl překročen rámec zděděných institucí a vlády zákona. Překračování norem daných zákony a ústavou kvůli větším výkonům či zisku, při kterém vítězí masová individualistická míry, dokud je kladoucí důraz na výkon, považoval za nebezpečí pro demokracii, protože vede k egoismu, kultu spotřeby a ztrátě solidarity. Krizí, jaké prožíváme my v současnosti, se neobával a naopak vyčítal experimentátorům, kteří odmítají uznat základní pravdu, že identity jsou formovány právě krizemi. Krize ukazují, kdo kým je. Roger Scruton. Kvůli Chartě 77 se začal zajímat o Československo i o Václava Havla a naučil se česky. Obdivoval našeho filologa Karla Palečka alias Petra Fidela Castra, jeho knihu jazyka. Moc a rád s ní citoval větu řeč bez jakéhokoli vztahu ke skutečnosti neosobní Váni, nyní založená na rozdělování lidí, která ve skutečnosti nic neoznačuje, na nic se neptá, ale vždy jen hrozí a šíří strach. Představuje největší ohrožení Československa. Roger Scruton zemřel před pěti lety, ale jeho varování zní velice současně.
