Vladimir Putin se nikdy netajil tím, že jeho vizí je návrat přesně tam, kde Sovětský svaz v 80. letech minulého století nepříliš slavně skončil. Jak už to zcela rovnocenný a rovnoprávný partner svého hlavního rivala, tedy Spojených států. Světové dění dlouhou určovaly právě dvě supervelmoci, z nichž po Gorbačovovi je pro Rusko v mnoha ohledech smutné éře, zbyla jediná US. A vhodným nástrojem alespoň pro pokus vrátit Rusku jeho někdejší výsadní geopolitické postavení, byl tzv. multipolární svět, tedy takový stav, kdy by se centra světové, politické, ekonomické a vojenské moci rozptýlila ze současného světového těžiště všeho právě řečeného, tedy Washingtonu, někam pryč. Loni na letním summitu šanghajské organizace spolupráce, v níž dominuje Čína, Putin už po několikáté prohlásil, že tento multipolární svět se stal realitou. Trumpovo rezolutní prezidentské vítězství však Moskvu zřejmě donutí tuto rétoriku opustit, jak ve své zajímavé stati na stránce Deutsche Welle upozorňuje známý ruský nezávislý novinář Ivan pro ženský. Autorem základní myšlenky multipolárního světa byl někdejší šéf ruské zahraniční rozvědky a později i premiér Jevgenij Primakov. Právě on, mimochodem vybavený perfektním orientalistickým vzděláním, někdy na přelomu století jako první postřehl aktuální nálady elit v těch zemích, jimž dnes říkáme globální jih. Tyto elity si uvědomili, že Spojené státy nemají žádnou odpovídající mocenskou protiváhu, a tak si víceméně živelně začali představu multipolárního světa naplňovat. Jak však jistě oprávněně tvrdí už jmenovaný Ivan Prokop Lažanský, báchorky o multipolárním světě jsou dobré tak pro asijské spojence Ruska a pohlaváry afrických vůdců. Dnes Putin velmi netrpělivě čeká na osobní setkání s Donaldem Trumpem, aby ukázal, že onen multipolární svět je jen dobrý ruský, matoucí výmysl a že ať si ruský vůdce vykládá, co chce, takový svět není, ale Monu polární už taky ne. Kreml si moc a moc přeje, aby po jeho pseudonym zlínském útoku na Ukrajinu vše bylo znovu tak, jak to bylo za studené války a planeta Země měla jen dvě rozhodující metropole Washington a Moskvu, o čemž koneckonců svědčí i prokazatelné přípravy Ruska na válku s NATO. Otázkou tedy v tuto chvíli je, zda se Putin k něčemu takovému opravdu odhodlán či zda si ještě nějaké zbytky rozumu přece jen uchoval.