Laboratoř

Život funguje po miliardy let stejně. Vědcům se podařilo do myši vložit geny z trubénky

Laboratoř

Život funguje po miliardy let stejně. Vědcům se podařilo do myši vložit geny z trubénky
Stránka pořadu
Laboratorní myš (ilustrační foto)

Plus

Badatelům z londýnské Queen Mary University a dalších pracovišť se podařilo vložit do myší dědičnou informaci jednobuněčného organismu – trubénky. Dokázali, že se v nich dokážou uchytit geny, které mají savcí, včetně člověka, s trubénkami společné. 
Martina Mašková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

  • Tam vás pořadu vědců a herců. Tentokrát tomto pořadu budeme mluvit o tom, jak ožil a myš za použití starých genů? Co rozhoduje o pohlaví jedné africké žáby a jak můžou genetici přispět k ochraně želv? Příjemný poslech přeje Martina Mašková.

  • Laboratoř.

  • My my hosty jsou dnes biologové. Pavel Stopka. Dobrý den. Dobrý den a Lukáš Kratochvíl. Dobrý den. Vítejte. Herečka Petra Hobzová dnes doplní naši sestavu. Vítejte. Hezký den. Badatelům skví měly ženy v sety a dalších pracovišť se podařilo vytvořit my za pomocí dědičné informace jednobuněčného organismu. Využili přitom ty geny, které z té mámy společné. Znamená to, že živočichové včetně savců k rozrůzňování buněk během vývoje jedince dodnes využívají nástroje staré skoro miliardu let starší, než je jejich mnohobuněčné host. My jsme mnohobuněčný, připomínám, tento výzkum by mohla časem využít i degenerativní medicína, a to ještě daleko. Takže dá se říct, kam se rovnou Pavla stopky našeho hosta, že příroda má jakýsi jeden genetický mustr.

Více z pořadu

Od nejnovějšího

Další epizody

Ostatní také poslouchají

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu