Laboratoř
Mravenci farmařili mnohem dřív než lidé. Začali s tím po zániku dinosaurů
Laboratoř
Plus
Zatímco lidé se začali věnovat zemědělství před několika tisíci lety, mravenci si pěstovali houby pro vlastní obživu už před desítkami milionů let. Počátky těchto aktivit vědci datují do druhohor. Vycházejí z genetického rozboru 276 druhů mravenců a 475 druhů hub, jak zaznělo v pořadu Laboratoř Českého rozhlasu Plus.
Martina Mašková
Přepis epizody
-
Čeho se třídí termiti? Proč některé žlabatky dostaly jména po zlodějích? A jak mravenci začali farmáři dřív než lidé? To jsou témata našeho dnešního pořadu vědců a herců. U mikrofonu je Martina Mašková.
-
Laboratoř.
-
U mikrofonu mám dnes Jana Šobotníka, entomologa. Dobrý den. Dobrý den. Jinak také odborníka na sociální hmyz Ondřeje Sedláčka, který se zabývá entomologii, ale také praktickou ochranu přírody. Vítejte. Dobrý den. A Lenku Kočišovou, herečku, které našim pravidelným hostem. Dobrý den. Děkuji za pozvání. Student státní univerzity v Pensylvánii pojmenoval 22 nových druhů žlabatek. Jeden červený druh se například jmenuje Prométheus podle titána z řeckých bájí, který ukradl bohům oheň. Odnese ho lidstvo. Jiná žlabatka nese jméno římského politika Boruta, který ji zradil. Julia Cézara a jenom zloba. To pojmenoval Hans sólo podle pašeráka a zloděje, kterého ztvárnil Harrison Ford ve hvězdných válkách. To dejme možná poměrně málo o životě těchto malých blanokřídlých. Proč se vlastně přirovnávají ke zlodějům?
