Téma Plus
Československo a třetí svět: Námluvy s postkoloniálním světem. Socialismus je zárukou splnění cílů národně osvobozeneckého boje!
Téma Plus
Plus
Podpora tak zvaného národně osvobozeneckého boje, výstavba pivovarů, cukrovarů, elektráren. Vývoz zbraní, studentská stipendia, školení vojenských odborníků, technická i vědecká pomoc. To všechno, a ještě leccos dalšího bylo v dobách socialistického režimu součástí vztahů, které Československo udržovalo s – jak se tehdy říkalo: rozvojovými zeměmi. Tedy zeměmi třetího světa.
Veronika Kindlová
Přepis epizody
-
Podpora tzv. národně osvobozeneckého boje, výstavba pivovarů, cukrovarů, elektráren, vývoz zbraní, studentská stipendia, školení vojenských odborníků. To všechno a ještě leccos dalšího bylo v dobách socialistického režimu součástí vztahů, které Československo udržovalo si, jak se tehdy říkalo, rozvojovými zeměmi, dnes spíše zeměmi třetího světa. Jaké tyto vztahy byly, co Československu přinesli a zbylo z nich dnes něco o tom bude třídílný seriál, jehož první část právě začíná. Od mikrofonu zdraví a pěkný poslech přeje Veronika Kindlová.
-
Prožíváme dobu nesmírně hlubokého. Je samý kořen jdoucího, i že ten nově sjeli vyvolávajícího obrození asijských, afrických domorodých národů déle, než bylo snesitelné, byli tito národy tlačí do bezvýznamnosti, pouhého do služby očkování těm, kteří měli odvahu a často až drzost nadnášet se na dně a státních, aniž tomu měli sebemenší oprávnění.
-
Říkal ministr Zdeněk Nejedlý ve své pravidelné rozhlasové relaci v dubnu roku 955, tedy v období, kdy východní blok včetně Československa navazoval se zmíněnými zeměmi nové vztahy. O nich si dnes budeme povídat s jednou historičkou a dvěma historiky. Poslechneme si několik nahrávek z rozhlasového archivu a to celé doprovodím melodiemi z dotčených zemí i od nás. Ale než se do toho pustíme, pojďme si nejprve ujasnit pojmy. Už padly termíny rozvojové země a třetí svět. V současnosti se místo nich někdy používá země globálního jihu. Světlo do těchto názvů se pokusí vnést historik Jan Koura z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd a ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.