Řečí peněz

Česku chybí techničtí experti. Školy lpí na faktografii, to je zastaralé, poukazuje na viníka ekonom

Řečí peněz

Česku chybí techničtí experti. Školy lpí na faktografii, to je zastaralé, poukazuje na viníka ekonom
Daniel Münich z think-tanku IDEA při institutu CERGE-EI (Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium – Univerzita Karlova a Akademie věd ČR)

Plus

Je to paradox. Českou ekonomiku táhne průmysl, který přitom postrádá odborníky z technických profesí. Školství dlouhodobě nedokáže poptávku uspokojit. Ale na druhou stranu patří čeští žáci základních škol v různých mezinárodních srovnáních v matematice a přírodních vědách k nadprůměru. Jak je možné, že mladí lidé nestudují technické obory? Podle ekonoma Daniela Münicha z think-tanku IDEA při institutu CERGE-EI je jedním z možných vysvětlení přílišný důraz na faktografičnost.
Václav Pešička

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Stále chybí odborníci v technických oborech. A to navzdory tomu, že čeští studenti prokazují nadprůměrnou zdatnost v klíčových předmětech, jakými jsou matematika, přírodní vědy nebo digitální dovednosti. Kde se tedy ztrácí ta chuť jít studovat a živit se technickými obory. A je to vlastně to, co Česko potřebuje zásadně změnit, aby zajistilo dlouhodobou prosperitu. Dnes se budu ptát Daniela Münicha z CERGE-EI, který je se mnou ve studiu. Vítejte. Dobrý den. Dobrý den. A samozřejmě se zaměříme i na to, jakým způsobem a co nejlépe vyhledávat talenty a ty nadále rozvíjet. Obohacující poslech přeje Václav Pešička.

  • Řečí peněz.

  • V posledních týdnech dostali čeští žáci a studenti hned několik velmi pěkných vysvědčení. Uspěly totiž hned v několika mezinárodních srovnáních. Nadprůměrných výsledků dosáhli čtvrťáci a osmáci v mezinárodním testování dovedností a znalostí z matematiky a přírodních věd známých pod zkratkou. Tím se v případě porovnání čtvrtých tříd v matematice je před námi Polsko, Litva nebo Irsko, v případě osmých ročníků pak jen východoasijské země. Co se týče digitální a informační gramotnosti, tak se dokonce naši osmáci v mezinárodním měřítku pohybují na vrcholu, a to společně s Korejci a Tchajwanci, a to navzdory tomu, že jejich průměrné výsledky se v posledních 10 letech opět o něco málo zhoršily. Přesto je podle analytičky organizace učitel naživo Kateřiny Konrádové správné tyto výsledky hodnotit.

Více z pořadu

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu