Příběhy 20. století
Nyní nemám naprosto nikoho, kdo by se o mne staral. Příběh Hany Bicencové (Liškové) a její zničené rodiny z obce Stříbřec
Příběhy 20. století
Plus
V říjnu 1952 se čtrnáctiletá Hana Lišková (později Bicencová) dostala do ústavu pro nezaopatřené děti ve Vodňanech. Zhruba o týden dřív, přesně to bylo 6. října, skončilo její dětství, od toho dne už neměla právo na klidný život s rodiči, sourozenci a babičkou. Neměla právo na domov ani na studium, neboť byla dcerou zatčených a později odsouzených nepřátel lidově demokratického zřízení.
Adam Drda
Přepis epizody
-
Začínají příběhy 20. století.
-
Pravidelně v tomto čase se pokoušíme osvětlit známé i zapomenuté události moderní historie. Vyprávíme osudy, na které se zapomnělo nebo se mělo zapomenout. I české dějiny mají své hrdiny a zbabělce, temná období i chvíle velkých činů.
-
Před pár dny jsme s Mikulášem Kroupou debatovali v rámci festivalu paměti národa na pražském Strahovském stadionu u příbězích 20. století a také o důsledcích působení StB. Mimo jiné přišla řeč na to, že se komunistické organizované násilí nepodepsalo jenom na, řekněme přímých obětech, tedy na lidech, kteří byli odsouzeni ve vykonstruovaných procesech a poté zavražděni či posláni na mnoho let do věznice, ale na celých rodinách, na příbuzných, na dětech. Řeklo by se, že je to všeobecně známá skutečnost, ale většinou se ukáže, že jen pro ty, kdo se tématem více zabývají. Pro paměť národa často natáčíme právě vzpomínky politických vězňů. Uslyšíte příběhy tří žen, které ukazují, že i tzv. druhá generace politicky pronásledovaných lidí si těžkou zkušenost nese po celý život. Když uvážíme, že jen tábory nucených prací prošlo v 50. a 60. letech asi 200000 lidí odsouzených z politických důvodů. A když zohledníme i členy jejich rodin, kteří zůstali v uvozovkách na svobodě, můžeme si udělat aspoň přibližnou představu o tom, jaký je dopad politického násilí a jaké jsou jeho důsledky v čase. Dnešními příběhy vás provází Adam Drda.
