Názory a argumenty

Veronika Lefrancois: Itálie zase mění politické klima

Názory a argumenty

Veronika Lefrancois: Itálie zase mění politické klima
Pravicový blok, který tvoří strany Bratři Itálie Giorgie Meloniové, Liga Mattea Salviniho a Vzhůru Itálie Silvia Berlusconiho, uspořádal svůj závěrečný mítink v Římě

Plus

Předvolební prognózy v Itálii se potvrdily. Drtivé volební vítězství krajně pravicové, nacionalistické strany Bratři Itálie otevírá v zemi období ultrakonzervativní vlády, nejpravicovější od dob Benita Mussoliniho. A třebaže se předsedkyně Bratří Itálie a budoucí premiérka Giorgia Meloniová snaží distancovat od neofašistické nálepky své strany, její nástup k moci vyvolává nemalé obavy, především mezi tradičními evropskými partnery Itálie. 
Veronika Lefrancois

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Předvolebních prognóz i v Itálii se potvrdily drtivé volební vítězství krajně pravicové nacionalistické strany bratři. Itálie otevírá v zemi období ultrakonzervativní vlády, nejpravicovější od dob Benito Mussolini ho. A třebaže se předsedkyně bratří Itálie a budoucí premiérka Giorgia Meloniová snaží distancovat od neofašistické nálepky své strany. Její nástup k moci vyvolává nemalé obavy především mezi tradičními evropskými partnery Itálie. Strana bratři Itálie má kořeny v neofašistické politice. Její členové vyvolaly v minulosti několikrát polemiku, když užívali nechvalně známý fašistický pozdrav a strana má dodnes ve znaku tříbarevný plamen, který symbolizoval především Italské sociální hnutí založené po válce bývalými fašisty. Sama Meloniová se ostře vyjadřuje proti homosexuálním svazkům a proti ilegálním migrantům. Přesto všechno se místní média nadcházející vládu neodvažují nazvat extrémně pravicovou. Ačkoliv se bratři Itálie ideologicky velmi blíží například francouzskému národnímu sdružení Marine Le Penové, v Itálii dávají novináři přednost označení středopravicová strana. Výraz extrémní pravice zřejmě příliš evokuje fašistickou minulost země. Meloniová si svůj volební úspěch dobře připravila. Na rozdíl od ostatních pravicových stran se strategicky nepřipojila k předchozí vládě Maria Draghiho a zůstala jako jediná v opozici. Díky tomu její jméno není spojeno s žádným z neúspěchů Itálie poslední doby rekordní nezaměstnaností mezi mladými lidmi, únikem mozků ze země, demografickými problémy a stagnující ekonomikou. Mnoho voličů se letos k urnám nedostavilo. Jejich počet byl téměř o 10 % nižší než v předešlých volbách. A jestliže tentokrát zvítězili bratři Itálie, je to mimo jiné dáno i všeobecným rozčarováním z dosavadní italské politiky. Mnoho voličů má pocit, že Itálie už bez valného výsledku vyzkoušela snad všechny politické ideologie z levice i pravice včetně anti-establishment, nového hnutí pěti hvězd. Od druhé světové války se v zemi vystřídalo téměř 70 různých vlád, které se většinou vyznačovaly velkou nestabilitou. Bratřím Itálie se podařilo představit se veřejnosti jako něco nového a nevyzkoušeného. Mnozí mají zato, že je třeba dát šanci poměrně mladé a dynamické vůdkyni, která slibuje, že dá lidem důvod, aby byly znovu hrdí na to, že jsou Italové. Jak toho hodlá dosáhnout, to zatím není jasné. Meloniová přitom připravuje koalici se dvěma muži, kteří dnes evidentně neuspokojují veřejné mínění. Šéf Ligy Matteo Salvini a bývalý premiér Silvio Berlusconi zaznamenali ve volbách značný úbytek hlasů. Velká část jejich voličů se teď přiklonila ke straně bratři Itálie. Vítězství italské krajní pravice vyvolalo zcela samozřejmě radost v evropských konzervativních kruzích. Představitelé Maďarska a Polska podobně jako Marine Le Penová z Francie byli mezi prvními, kteří melouny a v blahopřál i zbytek Evropy, je o dost zdrženlivější. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na adresu Itálie například uvedla, že Evropa má prostředky, jak postupovat v případě nedodržování principů demokracie. Nicméně spolupráce EU s budoucí italskou vládou je v zájmu obou stran. Meloniová si už nyní musela zavázat k plnění reformního plánu schváleného Evropskou komisí, který s sebou přináší balíček 200 miliard eur z fondů na obnovu po pandemii. Odklon od tohoto plánu by přísun peněz přerušil. Na druhou stranu unie má v Malone jo v oboru v otázce protiruských sankcí a vojenské pomoci Ukrajině. Pokud by proti ní zaujala příliš tvrdé stanovisko, mohlo by to vést k posunu v zahraniční politice Itálie. A to si momentálně přeje asi málokdo.

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu