Názory a argumenty
Petr Hartman: Vládní sliby a nespokojení lékaři
Názory a argumenty
Plus
Slibem neuzdravíš, vzkazují vládě zdravotnické odbory. Proto vyzývají lékaře, aby ke konci října přestali fungovat nad rámec běžné pracovní doby. Poukazují tím na neplnění dohody, kterou s vládou uzavřeli vloni na konci roku. Tehdy vypovězení přesčasů výrazně zkomplikovalo běžný provoz některých nemocnic. Aby nedošlo ke zhoršení zdravotní péče, vyšla tehdy vláda protestujícím vstříc.
Petr Hartman
Přepis epizody
-
Slibem neuzdravíš, vzkazují vládě. Zdravotnické odbory proto vyzývají lékaře, aby ke konci října přestaly fungovat nad rámec běžné pracovní doby. Poukazuje tím na neplnění dohody, kterou s vládou uzavřeli vloni na konci roku. Tehdy vypovězení přesčasů výrazně zkomplikovalo běžný provoz některých nemocnic. Aby nedošlo ke zhoršení zdravotní péče, by šla vláda tehdy protestujícím vstříc a slíbila upravit zákoník práce takovým způsobem, aby nedocházelo k dalšímu navýšení přesčasové práce. Zároveň mělo být umožněno lékařům sloužit 20 hodin v jednom kuse. Potom musel následovat odpovídající odpočinek. Zároveň došlo ke zvýšení platů o pět až 15000 korun. S plněním těchto slibů sice nikoho nelze uzdravit, ale zlepšit kvalitu zdravotní péče lze. Dá se tvrdit, že v těchto bodech vláda dostála svému slovu, byť v některých nemocničních zařízeních se stále nedaří zajistit běžný chod bez velkého množství přesčasů. Tu však není problém zákoníku práce, ale rozsahu péče a počtu jednotlivých nemocnic, případně špatné organizace práce. Kdyby mělo dojít k zásadním změnám v této oblasti, ocitla by se vláda pod ještě větším tlakem, než jaké mu musí čelit nyní. Hlavním důvodem nejnovější nespokojenosti je neexistence zákona, který by měl sjednotit odměňování ve všech nemocnicích, které mají smlouvu s veřejnými zdravotními pojišťovnami. Lékaři by ti měli mít zaručený příjem ve výši jedna a půl až trojnásobku průměrné mzdy. Zatím to nevypadá, že by ho vláda stihla prosadit tak, aby začal platit od začátku příštího roku, což původně slíbila. Plnění tohoto závazku brzdí obtížné sladění zcela protichůdných zájmů. Část zřizovatelů nemocnic dokonce považuje takový zákon za zbytečný nebo dokonce protiústavní. Odboráři a lékaři nejsou spokojeni například s tím, že by na jeden a půl až trojnásobek průměrné mzdy měly dosáhnout pomocí osmi hodin přesčasů týdně, což de facto znamená při běžné pracovní době šestidenní pracovní týden. Vláda se hájí tím, že na jiné varianty není dostatek peněz. Nespokojení lékaři si zároveň myslí, že kabinet k hledání přijatelného kompromisu přistupuje poněkud liknavě. Po všech letech slibů, planých řečí, memorand a závazků bez reálného výsledku jsme už unavení, tvrdí. Nespokojení lékaři proto chtějí protestovat. Jak už jsi před rokem ověřili, velmi účinnou formou je dodržování zákoníku práce a odmítání v uvozovkách dobrovolných přesčasů nad povolený rámec. Právě mladí nemocniční lékaři nebyli smířeni s tím, že by většinu svého života strávili v nepříliš dobře placené práci. Pokud budou mít podobný pocit i nyní, potom mohou vládu přimět k větší vstřícnosti. Neznamená to, že by se tím všechny problémy tuzemského zdravotnictví definitivně vyřešili. Současný systém je totiž stále ještě schopný pozřít prakticky jakékoli množství peněz bez záruky, že bude lépe fungovat.