Názory a argumenty
Petr Hartman: Igor Stříž umožnil předčasnou výměnu nejvyššího státního zástupce
Názory a argumenty
Plus
Až na konci března opustí Igor Stříž funkci nejvyššího státního zástupce, bude mít za sebou zhruba polovinu funkčního období. Podle platné novely příslušného zákona by totiž mělo činit sedm let. Igor Stříž tak mohl v křesle šéfa žalobců sedět ještě více než tři roky.
Petr Hartman
Přepis epizody
-
Až na konci března opustí Igor Stříž funkci nejvyššího státního zástupce, bude mít za sebou zhruba polovinu funkčního období. Podle platné novely příslušného zákona by totiž mělo činit sedm let. Igor Stříž tak mohl v křesle šéfa žalobců sedět ještě více než tři roky. Stačilo, aby hrubě porušil své povinnosti a ne ohrozil důvěru ve státní zastupitelství. To jsou důvody, které by mohly podle zákona vést k jeho odvolání. Když byl v roce 2021 Igor Stříž jmenován do funkce nejvyššího žalobce vládou Andreje Babiše, byla jeho budoucnost méně předvídatelná. S mírnou nadsázkou řečeno, jeho funkční období se počítalo od jednoho zasedání vlády k druhému. Podle původní verze zákona ho totiž mohl kabinet kdykoli odvolat na návrh ministra spravedlnosti. Nemusel by se namáhat sdělovat důvody, které by ho k tomuto kroku vedly. Novela příslušného zákona to změnila. Není v ní však zakotvena povinnost, že nejvyšší státní zástupce musí svůj mandát vykonávat celých 7 let. Igor Stříž už řadu měsíců avizoval, že on tak dlouhou dobu ve funkci setrvat nehodlá. Nyní přešel od slov ke konkrétnímu činu a rezignoval. Načasováním demise uvolnil ruce Fialově vládě k tomu, aby dosadila do pozice šéfa žalobců člověka podle svého gusta. Ostatně představitelé TOP 09 a někteří občanští demokraté o změně na pozici nejvyššího státního zástupce hovořili ještě před tím, než se dostali k moci. Přesto Igor Stříž ve funkci vydržel téměř celé funkční období současného kabinetu. Pokud by se rozhodl odstoupit o několik měsíců později, mohl současnou vládu přežít a o jeho nástupci by rozhodoval až po volbách nově složený kabinet. Není proto divu, že po oznámení Střížovi rezignace se otevřel prostor ke spekulacím, jaké jsou skutečné důvody jeho předčasného konce. Nakolik jde pouze o rodinné a osobní důvody a nakolik o určitý tlak ze strany politiků, aby z pozice nejvyššího státního zástupce předčasně odešel. Jeho předchůdce Pavel Zeman nebyl rovněž odvolán, ale sám pod tlakem rezignoval. Na veřejnosti se tehdy objevovaly různé informace, které poškozovaly jeho pověst. Možná Igor Stříž nechtěl podobné praktiky zažít na vlastní kůži, proto raději v uvozovkách dobrovolně vyklidil pole, byť s vědomím, že po dobu působení v nejrůznějších pozicích v rámci státního zastupitelství nebylo jeho jméno spojeno s žádným skandálem. Nejvyšší žalobce v zemi je natolik významná pozice, že politici těžko odolávají pokušení rozhodovat o jejím obsazení. Proto Babišova vláda pár měsíců před koncem svého funkčního období dosadila do křesla nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. Proto Fialův kabinet rovněž na dohled sněmovním volbám jmenuje do této funkce svého člověka. Zkrátka ani zákonem dané posílení nezávislosti šéfa státních zástupců na politicích nezaručuje, že v této pozici musí vydržet celých 7 let.
