Názory a argumenty

Karel Hvížďala: Franz Kafka, aktuální ikona

Názory a argumenty

Karel Hvížďala: Franz Kafka, aktuální ikona
Franz Kafka a Otto Brod, mladší bratr Maxe, v Itálii, 1909

Plus

Sto let uplynulo 3. června 2024 od úmrtí spisovatele Franze Kafky, pražského rodáka, z nějž čas učinil zejména v Praze ikonu podobnou náboženským výjevům. Obraz Kafky funguje jako ochranný, magický předmět, který má přispět k úspěchu, dnes už většinou obchodnímu, i když právě v této době jeho pocity nepatřičnosti a odcizenosti zažívá asi půlka naší civilizace.
Karel Hvížďala

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • 100 let uplynulo třetího června 2024 od úmrtí spisovatele Franze Kafky, pražského rodáka a čas z něj učinil zejména v Praze ikonu podobnou náboženským výjevům. Obrat Kafky funguje jako ochranný magický předmět, který má přispět k úspěchu, dnes už většinou obchodnímu. I když právě v této době jeho pocity nepatřičnosti a odcizenosti zažívá si půlka naší civilizace. Kdyby býval Max Brod splnil Kafkovo přání, aby po smrti spálil všechny jeho literární texty včetně deníků a korespondence s. Bylo by po něm jen rozjímání, venkovský lékař a pár povídek. Romány. Proč se zámek a Amerika spatřily světlo světa jen díky Brodovi, který pokyny z jeho závěti nedodržel a rukopisy zredigoval a připravil k vydání. Krátce po jeho smrti v Praze či ve Vídni jeho práce znalo jen několik přátel včetně Mileny Jesenské, která pár povídek přeložila do češtiny. Díky jeho židovskému osudu a Adolfu Hitlerovi. Již ve 30. letech byly zmíněné knihy přeloženy do francouzštiny a angličtiny, zaujaly ale převážně jen literární odborníky. Německé čtenáře oslovil a 60. letech, kdy začal být spolu s Marcelem Prus, témat, že jim sem jo jsem řazen k nejvlivnějším literátům 20. století. Jako Žid měl odmala pocit izolovanosti, vyřazenosti a bezvýchodnosti. Zmínky najdeme jak v korespondenci s Milenou Jesenskou. V roce 1920 ji napsal není samozřejmé, že člověk odejde z místa, kde je nenáviděn. Sionismus ani národní cítění k tomu nejsou třeba či v poznámkách románu cituji je to cizí člověk. Nadarmo tady už šmejdí. Jen se podívej, moc mluví. Teprve když 60. letech díky zkušenosti s nacismem a čím dál rozvinutějším technologiím a technokratickému řízení společnosti začali lidé v demokratických státech pociťován pocit odcizení. Cítili se podobně jako zeměměřič, který je pozván práci v zámku, kam ale není nikdy vpuštěn, či zatčený. Josefka v procesu, který neví, proč je obžalován a je postaven před záhadný, jsou, protože před podobnými soudy se v Československu ocitali v 50. letech 1000 lidí. Komunisté využili toho, že psal jazykem poraženého Německa a tušili, že by intelektuál v jeho dílo mohli vykládat jako metaforu totalitního systému. Bylo tu dílo Franze Kafky až do roku 1963 zakázáno. Do dnešních dní bylo vydáno oplatkových třech románech a povídkách 1000 knih po celém světě. Když ale v roce 1913 vyšlo jeho byt Trachtu k rozjímání, řekl Maxi Brodovi. Byl jsem se optat u knihkupce. Prodali 11 výtisků. 10 jsem jich koupil sám. Rád bych věděl, kdo má ten 11..

Více z pořadu

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu