Zlato neztrácí svoji kupní sílu, takže prakticky chrání a zajišťuje investované peníze před inflací. Zlato je drahý kov. Neztrácí s časem hodnotu a stále bude mít stejnou kupní sílu. Zdají se vám tyto věty povědomé? Aby ne. Propagace investic do zlata je stále stejná a také stále stejně chybná, protože na zlatě se dá prodělat poměrně dost. Tuto skutečnost je dobré si připomenout právě teď, kdy cena zlata dosáhla dalšího historického maxima v nominálním vyjádření. Aktuálně se zlatý kov obchoduje kolem dvou a půl 1000 dolarů za trojskou unci. Zlaté slitky ani žádná jiná forma zlata automaticky nenabízí jejich majitelům, že vždy dostanou při prodeji zpátky to, co investovali. Pohled do historie naopak ukazuje, že poměrně často mohl člověk na investicích do zlata velmi dobře prodělat. Pokud se podíváme na posledních 50 let, tak první výrazný růst cen zlata nastal po ropném šoku v polovině 70. let minulého století. Zlomový pak byl vpád Sovětského svazu do Afghánistánu v lednu 1980, který katapultoval cenu zlatého kovu k 850 dolarům za troyskou unci, což po započtení inflace by dnes odpovídalo částce 3244 dolarů za unci. Dalších 20 let cena zlata s mírnými výkyvy klesala, a to i v nominálním vyjádření. V 90. letech minulého století srazil cenu zlata výprodej zásob centrálních bank včetně té české. Důvod vysvětlil ČNB takto motivací byla snaha vyměnit nelikvidní a z hlediska stability ceny rizikovou investici, která navíc nenese běžný úrok, za relativně stabilní a vyšší úrokové výnosy. Výsledkem výprodejů bylo, že se v roce 1999 celkem 15 centrálních bank dohodlo na regulaci prodeje zlata. Novou pobídkou pro zvýšení cen zlata byl opět nárůst světové nejistoty. Začalo to teroristickými útoky na Spojené státy v roce 2001. Impulzem byla i finanční krize roku 2008. V roce 2016 ovšem cena zlata opět spadla, a to o 40 %. Další růst cen zlata přinesla pandemie koronaviru, válka na Ukrajině i na Blízkém východě. Poslední skok z minulého týdne výsledkem očekávání, že americká centrální banka FED sníží úrokové sazby, takže bude vcelku jedno, jestli peníze budou ležet bez úroku v bance nebo ve zlatě u cenného kovu s nadějí, že jeho cena nepůjde rychle dolů. Přesto všechno po započtení inflace je cena zlata dnes stále nižší než před 45 lety v roce 1980. V této souvislosti je také dobré si připomenout, že se cena zlata v průběhu minulých let stala několikrát předmětem manipulace. V roce 2014 za to dostala banka Barkley pokutu téměř 44 milionů dolarů. Koncem roku 2020 se bývalý obchodní společnosti JP Morgan přiznal k manipulaci s americkými trhy s kovy, a to včetně zlata. Jak je vidět, rozhodně neplatí, že se zlato udržuje svojí hodnotu. Je to investice jako každá jiná. Dá se na něm velmi dobře vydělat, ale také prodělat. Ani s jeho likviditou, tedy okamžitým prodejem, to není zcela jednoduché, zejména v případě, když se chce člověk dostat zpátky ke svým penězům. Nejlépe ještě vydělat něco navíc, protože i zlato, stejně jako vše ostatní, většina lidí nakupuje přes prostředníky, tedy s přirážkou k ceně na komoditním trhu. Vsadit na zlato celoživotní úspory s tím, že se investované peníze budou automaticky zhodnocovat, je poněkud pošetilé bez ohledu na sebe v lákavější reklamu, jejímž hlavním cílem není výdělek klienta, ale obchodníka.