Přemýšleli jste někdy nad tím, jak úzce spolu souvisejí náš mozek a naše srdce? Srdce coby životadárná pumpa sice vzniká jako první orgán už během embryonálního vývoje a mozek je potom jeho nejvýznamnější klient, protože právě on potřebuje nejvíc okysličené krve, ale srdce se bez jeho řízení neobejde. Mozek a srdce spolu fungují ve velmi zajímavé symbióze. Ovšem pokud je narušena, může to mít fatální následky. A tím nejfatálnějším je pro člověka iktus neboli cévní mozková příhoda. Co o ní víme a jak se posunula léčba za posledních 20 let? Největší tuzemskou průkopnicí v této oblasti je neuroložka Dagmar Součková, která nejenže se dlouhodobě problematikou cévních mozkových příhod i neurologii zabývá, ale navíc stála se svou kolegyní u zrodu české sítě cerebrovaskulárních center, která se věnují pacientům po mozkové mrtvici. A právě neuroložka Dagmar Součková bude hostem dnešního studia Leonardo. Přínosný poslech vám přeje Markéta Ševčíková.

Studiu.

Já vás zdravím, milí posluchači. Nacházíme se dnes výjimečně. Nikoliv je ve studiu, ale jsme v ordinaci odsunula v centru Prahy. Mohli bychom být také v Nemocnici Na Homolce, protože všude tam pracuje můj dnešní host, neuroložka Dagmar Součková. Dobrý den. Dobrý den. Paní doktorko, my se dnes chceme zabývat nejenom novinkami na poli neurologie, ale také otázkou, jak vlastně spolu souvisí dva naše nejdůležitější orgány, mozek a srdce. Ono to často lidé možná podceňují, ale když se na to podíváme prizmatem vašeho oboru, ona ta hlava nefunguje úplně jenom, tak sama a odděleně. Ona je dost na tom srdci závislá. Jak ta jejich vzájemná komunikace vlastně vypadá? Hlava musí komunikovat samozřejmě a řídí celý náš organismus. A taky do jisté míry řídí srdce, protože centrální nervový systém už proto, že centrální má tu povinnost ovlivňovat všechny ostatní procesy, které se v těle děje. Takže samozřejmě ovlivňuje srdeční rytmus, srdeční frekvenci atd.. Na to má různé prostředky, ať už přímá nervová zakončení, potom jsou tam soustavy k Anglií, které s ní mají třeba hladinu oxidu uhličitého v krvi, na to potom hladinu kyslíku v krvi a na to potom vlastně mozek musí reagovat změnami třeba v tepnách a vůbec v tom cévním systému. Samozřejmě mozek vysílá také hormony. Mozek je spojen s zbytkem těla pomocí systému autonomní nervové soustavy, která je tvořena sympatickým a parasympatickým systémem, což jsou naše základní systémy, které musí být v nějaké rovnováze. Můžeme si to připodobnit k tomu, že sympatiku se má funkci takovou stimulační. Jako když vidíme sympatického člověka, rozbuší se nám srdce, začneme se potit, rozšíří se nám zornice, a tak dál a parasympatiku způsobí potom jako protipól. A tyto oba systémy fungují velmi propracovaně. Jsou samozřejmě řízené z mozku a mají potom vliv na všechny ty ostatní věci tepny a žíly, srdce atd.. Čili s všecko je to systém, který má složitý systém regulací. A mozek má také svou autoregulaci. On je velmi dobře schopen si zajistit přívod krve, pokud to je aspoň trochu možné, vždycky se o to snaží a vždycky se snaží tu krev do toho mozku ten organismus prostě dostat. K tomu se ještě dostaneme.