Seriál Radiožurnálu

„Myslel jsem, že Cimrman je nějakej buditel,“ smál se Jan Werich. Jak na divadlo reagoval? (3/7)

Seriál Radiožurnálu

„Myslel jsem, že Cimrman je nějakej buditel,“ smál se Jan Werich. Jak na divadlo reagoval? (3/7)
„Už jsme si mysleli, že naše divadlo zanikne, aniž by ho viděl Jan Werich,“ říká Zdeněk Svěrák

Radiožurnál

Pánbůh humoru. Tak Zdeněk Svěrák označuje Jana Wericha. S Ladislavem Smoljakem počátkem 70. let vyhlíželi v Malostranské besedě, kdy už konečně přijde do Divadla Járy Cimrmana. A jednou skutečně přišel. V rezatém saku, s brýlemi bez obrouček a vystrojený jako Jan Neruda. Jeho návštěvu si Zdeněk Svěrák pečlivě zaznamenal do svého deníku.
Tomáš Maleček

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Jak to? Ptá se. Vyjet ani sem tam smutku bylo tím s cílem sám.

  • No hospodě na mýtince začal svou kariéru Petr Brukner, který doposud působil v divadle jako skromný a ochotný. Toto nás a technik pravda, hrál už domácí zabijačce Kryštofa, ale to ještě nebylo omezeno na jeho nejsilnější strunu, roztomilou neumělost studujícího cimrmanologa, která zazněla až v semináři Hospody na mýtince. Já bych to doslova Polep jsou. Toto, jejíž mi to řekli, že budou mít teda toto.

  • Studenta 3 milionů, tak já jsem původně řekl, že nebudu. No a když k tomu nakonec došlo, já jsem měl mít premiéru. Zdeněk mi pozve na jeviště a více oponu, tak já jsem se měl co držet, abych neřekl tu větu. Já jsem nikdy v životě divadlo a máme prvního posluchače. Je to žák prvního ročníku Petr Brukner z Brandýsa nad Labem.

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu