Francie v neděli slavila svůj státní svátek dobytí Bastily, přičemž neví, jakou bude mít vládu. A nejen to. Netuší, kdo bude novým premiérem a dokonce ani zda nová vláda bude levicová, nebo pravicová. Všechno je tam teď otevřené. A tuto nepříjemnou situaci připravil svými předčasnými volbami Emmanuel Macron. Volby dopadly před týdnem tak jako ve Francii od dob jde gólových ještě nikdy totiž žádné uskupení nezískala nadpoloviční většinu, a nemůže tudíž samu sestavit vládu. Pro Francii to je něco neznámého, protože v minulosti jí její volební většinový systém zaručoval, že volby vyhrála buď pravicová nebo levicová koalice, z nichž každá už mělo připraveného premiéra a vládu. Takže pár dnů po volbách prezident jmenoval nový kabinet a země fungovalo bez otřesů. Další volby tom, který vygenerovaly tři velké, navzájem nesmiřitelné bloky levici Macronův střed a krajní pravice Le Penové a k tomu menší skupinu klasické pravice. A politici těch stran se zatím nejsou schopni dohodnout na nějakém koaličním kompromisu. Zatím funguje stará vládl. Den po volbách podal mladý premiér Gabriel o tom prezidentovi podle zvyků demisi, který ale nepřijel a požádal ho, aby po nějakou dobu zůstal a zajistil cituji stabilitu země. Vzhledem k olympiádě to bylo logické. Vše nasvědčuje tomu, že Macron by rád, aby vznikla široce rozkročenou centristická vláda kolem jeho lidí za účasti klasické pravice zvané republikáni a umírněné levice, tedy především socialistů, kterážto vláda by měla v ideálním případě v parlamentu většinu. Jenže narazil. Levice jakožto koalice, která se umístilo ve volbách první, žádá prezidenta, aby jmenoval premiéra. Z jejího středu tvrdila, že do konce minulého týdne mu předloží jméno svého kandidáta. Nic takového se ale nestalo, nebylo schopno se na něm dohodnout. Tuto koalici tvoří čtyři strany socialisté, zelení, komunisté a radikální strana nepoddajná Francie charismatického demagoga Jeana-Luca Mélenchona. Ten má jasnou ambici se premiérem stát. Socialisté ho ale odmítají a navíc ho už opustilo několik poslanců jeho strany. V sobotu padl u e-mailu jedné levicové političky. V tu ale odmítají socialisté a doufají, že prosadí svého lídra. Macronova strana obnova je také rozdělena. Část je pro koalici s levicí a část s pravicí a obě křídla vyhrožují, že stranu opustí, pokud nebude po jejich. A pravicovou stranu republikáni a získala jen 39 křesel z 577, si nárokuje post premiéra pro sebe. Jejich nový předseda navíc prohlásil, že vylučuje účast v jakékoli koalici. K tomu připočtěme dosluhujícího premiéra Othella, který byl zvolen poslancem a nově i předsedou poslaneckého klubu své strany. Evidentně se nevidí v roli zimního krále bez budoucnosti, ale jako silnou parlamentní figuru. Takže zítra má přinést prezidentovi znovu demisi. Ten ji prý příjmy a vládu prohlásí za odstupující. Bude to ovšem znamená další zmatek. Ve Francii nelze být poslancem a zároveň členy vlády. Už ve čtvrtek začne zasedat nový parlament a není jasné, zda atol bude sedět ve vládní lavici, nebo v poslanecké. Macronův nápad s předčasnými volbami, jimiž tělo situaci podle vlastních slov vyjasnit, tak přivedl zemi do velké nejistoty, jakou nepoznala po desetiletí.