Největší ohrožení pro naší civilizaci nepředstavuje kriminalita, migrace a války, ale destrukce hodnot, na kterých naše civilizace stojí, tvrdí. Čím dál, tím víc filozofů a sociologů. Jinými slovy největší ohrožení je v nás. Sdílení společných hodnot dříve integrovalo nejenom jednotlivé státy, ale i celou naší civilizaci. Rozpad hodnot rozpustil schopnost společnosti se integrovat. Jsme svědky obrácené integrace. Atomizace nás rozděluje. Za situaci, kdy státu chybí svorník jasně definovaných hodnot, otevírá se prostor pro politiky, kteří touží pouze pomoci, kteří nepotřebují žádný program, jim stačí marketing a heslo typu ano bude líp. Době tzv. alternativních pravd mohou každou prohru prodávat jako vítězství. Slovům změnit obsah a propůjčit jim obrácený smysl. Prostředek se stává cílem a odnaučuje myslet i osobnosti, které do takto nastavené politiky vstoupili s dobrými úmysly. Větší strach pak máme ze ztráty pohodlí než z ozbrojeného nepřítele. Populistické strany jsou proti všem a často i proti tomu, co řekli včera. Nejdůležitější je pro ně předvádět energický odpor. Lidé na sítích jsou za těch vždy jen proti tomu, čeho se tam chytnou, což jim propůjčuje mylný dojem, že jsou společensky aktivní, i když se cizímu názoru jen připojují na základě emocionálního naladění z nejistoty a nervozity a obecné nespokojenosti. Tvoří ambientní opozici, která je vytvořena prostředím ve společnosti. Chybí pevná slova, která pojmenovávají cíl a dávají jednání smysl. Tato pas ale není nová. O nich věděl pár století před naším letopočtem stokrát, s. Který se celý život staral o to, jak lidé myslí. Zajímaly ho lidé víc než ideje, a proto se snažil u soli mě odhalit, zda je možné myslet jasněji a užitečněji. Chtěl přimět lidi k tomu, aby pochopili, že vžitý názor je téměř vždy chybný a často zcela špatný, protože naše mysl je pomalejší než život. Tvrdil, že rozum je proto často v rozporu s analytickým rozumem i nejobyčejnějším selským rozumem. V dialogu o odvaze se z okna teď ptám ale co statečnost kojící se s nerozumností? Není v tom případě statečnost zlá a škodlivá apod. bychom se my měli dnes ptát není energický odpor a statečné odhodlání některých stran a politiků, kteří mají velkou podporu u občanů, podložena jen sobeckými či kořistnými cíli, které jsou v důsledku pro společnost zlé a škodlivé. Nejde jejich úsilí proti novému myšlení a kreativitě, která nás odvádí z civilizace, ke které jsme se před více než 30 lety s jásotem připojovali. Nezneužívají naší pohodlnosti. Pokud nebudeme mít odvahu si tyto nebezpečné otázky klást, nebudeme vědět, kdo jsme a kam chceme jít. Filozof by řekl zapomeneme-li na SOG Ratha, zvítězí nějaký plat. On, který, jak napsal Karl Popper, byl otcem všech autokratů a totalitního státu.