Evropská komise schválila strategický dokument, jehož naplněním a posílit konkurenceschopnost ekonomik členských zemí podnítit výzkum, inovace a investice, odstranit překážky na jednotném vnitřním trhu a v neposlední řadě snížit regulační zátěž pro podniky, zvláště ty malé a střední. Cílem je vybavit unii takovým legislativním rámcem, který nebude brzdit, ale naopak přispívat k ekonomickému růstu. V globálním stavu rostoucího geopolitického napětí, soutěže o technologickou nadvládu a bojů za ovládnutí zdrojů závisí svoboda, bezpečnost a autonomie Evropy více než kdy jindy na její schopnosti inovovat, soutěžit a růst, píše se v úvodu dokumentu, kterým se má unie řídí příštích pět let. Podle předsedkyně komise Ursuly von der Leyenové je v sázce budoucnost unie jako ekonomické mocnosti, investičního cíle a průmyslového centra. Předložené strategie se opírá o zprávy, které pro komisi loni zpracovali bývalí italští premiéři Mario Draghi a Enrico Letta, neznamená odchod od Zelené dohody pro Evropu. Nadále se hlásí k jejímu hlavnímu cíli dosáhnout bez uhlíkové ekonomiky do roku 2050. Umožňuje však revizi řady legislativních aktů, které byly pro její naplňování přijaty a dodatečně se ukázaly jako škodlivé pro podnikatelské prostředí v Evropě a příliš náročné pro její podniky ve srovnání se zahraniční konkurencí. Zmíněné zprávy argumentovali zpožďováním evropské ekonomiky za Spojenými státy a Čínou, zejména pokud jde o podíl inovací na ekonomickém růstu, vysoké ceny energií, které dostupnost kapitálu pro start-upy a malé podniky, nedostatku investic do zelené či digitální transformace či zaostávání v obranném průmyslu. Mezitím se na scénu dostavil Donald Trump, který odmítá podíl na boji proti změně klimatu a Evropě otevřeně hrozí obchodní válkou, což umocnilo naléhavost potřeby reforem evropského legislativního rámce. Kompas konkurenceschopnosti bude podkladem pro jednání národních lídrů na březnové schůzi Evropské rady. Tam se ukáže, zda je vůle se vydat cestou navrženou Evropskou komisí, nebo zda státy chtějí postupovat razantněji či naopak opatrněji. ČR dává najevo, že by se jí líbil a silná akcelerace. Ministr dopravy Martin Kupka na konferenci v Praze minulý týden poukázal na hlavní potřeby investice do nových technologií, zajištění surovin, snížení cen elektřiny a omezení byrokracie. Pokud se ostře nepohneme, nebudeme úspěšní, uvedl. Praha ovšem zároveň paradoxně odmítá jakékoli změny ve struktuře evropského rozpočtu i jeho výši. Debata se nyní povede kolem toho, zda je navržený kompas dostatečně ambiciózní a nakolik mění směr vytyčený zelenou dohodou? První dojem nasvědčuje spíše odvaze. Komise se nebojí nazývat věci pravými jmény a nabízet razantní řešení. Volí těžší cestu, tedy kombinaci úsilí o konkurenceschopnost a potírání klimatické krize, která nekončí ani nikam nemizí. Green Deal zůstává v platnosti, oslabí se však jeho některé dílčí legislativní projevy. Celkové směřování unie se odvrací od zelené linie a zaměřuje se na usnadnění investic a podmínek pro podnikání. S největším napětím bude očekávat návrh zákona zvaného omnibus, který se zaměří na odlehčení administrativní zátěže způsobené mimo jiné legislativními akty přijatými nedávno při naplňování Green Dealu. Komise slibuje snížit vykazovací povinnosti podniků o 25 a těm malým dokonce o 35 %. Přiznává tak implicitně, že to unie s regulací v uplynulých letech opravdu přehnala.