Názory a argumenty

Ivan Štern: Změna času a Kocourkovští

Názory a argumenty

Ivan Štern: Změna času a Kocourkovští
Posun času

Plus

Kdykoli se v roce posouvají hodiny o hodinu dopředu anebo dozadu, objeví se úvahy, zda tento nápor na člověčí biorytmy má své opodstatnění, jestliže energetický důvod, s nímž posun času byl na konci 70. let minulého století zaveden, postrádá na svém významu. 
Ivan Štern

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Kdykoli se v roce posouvají hodiny o hodinu dopředu anebo dozadu, objevují se úvahy, zda tento nápor na člověčí biorytmy má své opodstatnění. Jestliže energetický důvod, s nímž posun času byl na konci 70. let minulého století zaveden, postrádá na svém významu. Ačkoli politici všeho druhu se svatosvatě za přisávají, že s posunem hodinek zatočí už léta jen nad věcí mudrují. K činu se zatím nedostali. Nedokáží se dohodnout na tom, zda se mají vrátit k původnímu zimnímu času, anebo si podržet čas letní. Sílí také hlasy, které namítají, proč by poledne v rámci jednoho pásma mělo určovat řekněme sklouznutí slunce po pražském poledníku a ne sklouznutí slunce po poledníku bruselském. Mezi oběma poledne je totiž rozdíl několika desítek minut. Místečko, které poledne v Bruselu i v Praze určuje v pásu dnes a které se nachází někde mezi, jakoby bylo zapomenuto. Byly doby, kdy lidé ručičky na kostelních hodinách řídili podle slunce tak, jak právě klouzalo po místním poledníku. Bylo běžné, že kostelní hodiny místo od místa se vzájemně buď předbíhaly, nebo zpožďovaly. To podle toho, zda poutník putoval od kostelní věže na východ anebo naopak na západ. To, že v následující obci hodiny ukazují jiný čas, z pohledu předchozího nepřesný, ubylo. Ukradené už po cestě se nestaral, pokud se vůbec kdy staral, kolik ukazovaly věžní hodiny v obci předchozí? Stejně přesný čas v pásmu a odlišný mezi pásmy na chlup přesně o celé hodiny si vynutil až kapitalismus, rozvoj železniční dopravy a mezinárodní obchod. Shoda na tom, že v rámci pásma bude všude stejný čas, měla opodstatněný ekonomický podtext. Nikdo se proto neštítil, že u nich v obci slunce přece sklouzává po místním poledníku jindy než u přespolních. Dělení dne na hodiny na dvakrát 12 hodin ráno a večer bylo a je také věcí dohody. Není výsledkem nějakého přírodního zákona. Dvanáctkou, kterou lidé vepsali do ciferníku hodin, si připomínají, že ta číslice symbolizuje úplnost. Završeno 112 hvězdiček nalezneme na svatozáři Panny Marie, také na vlajce EU. Odbíjely 12 a plně dokonáno jest ráno, případně jestli úplně dokonán večer. Rozum to prostě nebere. Naši předci se dokázali shodnout na všech těchto obtížných a snadno zaměnitelných hodnotách, zatímco dnes jejich potomci, ač ulici to přeje, nejsou 100 se dohodnout na tak jednoduché věci, zda si ponechat zimní anebo letní čas, připomínají tak trochu kocourkovské. Na každou stranu kostelní věže umisťovali dva ciferníky hodin. To proto, když jdou dva, aby oba věděli, kolik je hodin. No.

Více z pořadu

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu