Když prosinci 2021 skládala slib vláda Petra Fialy, kde se sešlo nejvíce koaličních stran od vzniku ČR a na mnohé zásadní otázky měly zcela odlišné pohledy. Asi by málokdo čekal, že první velký spor vypukne o jakéhosi úřednického zmocněnce pro euro. Přesto se tak stalo a jmenování respektovaného ekonoma Petra Zahradníka do této pozice starostenským ministrem pro evropské záležitosti Martinem Dvořákem spustilo první dohadovací řízení v koalici. Nakonec z toho nic nebylo. Vláda drží dál a asi ani nikdo si nemyslel, že by to mohlo dopadnout jinak. Cílem kampaně Starostů a nezávislých je jen před volbami do Evropského parlamentu ukázat veřejnosti, že oni jsou těmi největšími příznivci eura. Politicky je to velmi chytré. Rakušan rozjel poměrně dryáčnickou kampaň, za kterou by se nemusel stydět ani Andrej Babiš. Schválně jezdí do těch míst, kde ví, že nebude mít podporu. Vypije pivo, nechá si chvilku nadávat a zase odjede. Cílem není v Mostě, Karviné, Sokolově či kdekoliv jinde se zajímat o tamní problémy, ale přesvědčit své příznivce z úplně jiných částí republiky, že nesmí ne příliš navštěvované evropské volby za žádnou cenu vynechat. S tím souvisí ona bouře ve sklenici vody o euro. Úplně každý člen vládních stran ví, že tato vláda vůči společné měně neudělá vůbec nic nad rámec programového prohlášení vlády a v něm čtyři pro euro. V strany rezignovaly před jednou proti eur oboustrannou, tedy ODS. Pokud se nyní sám Rakušan vybízí na propagačních videích k odvaze, aby to řekl Petru Fialovi, tak to měl udělat po volbách 2021. Teď už je pozdě a vláda splní jen to, co slíbila. V eurech bude možné vést účetnictví a daňovou evidenci. Kabinet se dále pokusí ozdravit veřejné finance, což je nutné pro splnění maastrichtských kritérií, a prověří se výhody a nevýhody přípravky na euro, tzv. ERM dva. Rakušan to dobře ví, ale přesto se pustil do hromadného výlovu pro eurových voličů. Má to logiku, protože TOP 09 a lidovci se za jistotu europoslaneckých křesel se sklopenou hlavou seřadili na nižších pozicích na kandidátce spolu vedené dvěma razantními odpůrci eura z ODS a TOP 09. Přitom se svým europoslancem Luďkem Niedermayerem dosud nejhlasitěji bubnovala za euro ale nyní musí mlčet. A toho se Rakušan snaží využít a zkusit, zda by z toho nebyl třeba o jeden euro poslanecký mandát. Navíc to vše politika, ač ne příliš kolegiální vůči dalším vládním stranám, tak vlastně i pochopitelná. Jen by bylo dobré kvůli tomu zcela ne diskreditovat euro, které za nic nemůže. A to kupodivu ani ne ze strany euroskeptiků. Pokud Rakušan Mostě vykřikuje, že euro zlevní hypotéky, tak to je velmi populistický slib. Centrální banka by ihned musela zasáhnout ohledně kolaterálu a dalších náležitostí, aby nepřistoupila už tak dost přehřátý trh nemovitostí radikálním zlevněním hypoték. Pokud vicepremiér navíc tvrdí, že přechod na měnu s nižšími sazbami by měl protiinflační účinky, tak se dostává zcela do učebnic alternativní ekonomie. Stejně tak je nebezpečné bubnovat za co nejrychlejší vstup do ERM dva a ne mít jasný plán, jak tuto euro o přípravku co nejrychleji proběhnout. Jinak sčítáte jen - i uvězněné měny v kurzovém závazku a zároveň nemožnost se podílet na osudu eura. Ač je tedy střet mezi vládními stranami o přístup k euru před volbami do Evropského parlamentu pochopitelný. Neměl by být tak populistický, aby byl za všechny prachy. Jedno, zda to počítáme v korunách, či už v eurech.