Jak to bylo doopravdy
Po útoku na Heydricha byly vražděny a týrány celé rodiny jen u podezřelých. Šlo o krevní mstu, míní historik
Jak to bylo doopravdy
Plus
Rodina je slabým místem každého člověka, a proto se cílené útoky na rodinné příslušníky – povětšinou zcela nevinné – staly prostředkem totalitních režimů. Jednou z takových metod je „krevní msta“, kdy za prohřešky blízkých nese odpovědnost celá rodina. Nacisté se neštítili ničeho a naopak zneužívali všeho – včetně slabých míst v podobě blízkých.
Ivana Chmel Denčevová
Účinkuje: historik Jiří Plachý
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš
Přepis epizody
-
Tak je teďka legraci stranou, pane Mrozku, v čem a drazí přátelé u nás doma. Zdá se, že jak gestapo, tak německá propaganda začíná ztrácet hlavu po zastřelení Heydricha, což celý svět uvítal s netajenou radostí a netajeným obdivem pro hrdinství a organizací česky odporu proti nacismu. Gestapo ztratilo tvář, jak říkají Japonci. Ono je to na pováženou. Takto před nosem Hitlerovým odstřelit Hitlerova miláčka jako koroptev a nebýt schopný nalézt útočníky v zemi, kde jednoho Čecha hlídají dva Němci.
-
Jak dlouho jste v Benešově straně?
-
Já já jsem byl ve straně národních socialistů. To je přece Benešova strana. To nevíte? Ne. Dal jste svého syna hledat nikoli? Proč ne, protože za třicetiletého samostatného syna neodpovídám. Ten odpovídá sám za sebe. Ostatně nežili jsme pohromadě a o jeho útěku jsem se dozvěděl hodně pozdě.
