Hovory

Žiju knihou, kterou překládám, některé ve mně zůstanou. Sorrentino byl velký oříšek, svěřuje se překladatelka z italštiny Flemrová

Hovory

Žiju knihou, kterou překládám, některé ve mně zůstanou. Sorrentino byl velký oříšek, svěřuje se překladatelka z italštiny Flemrová
Alice Flemrová

Plus

„S filologickým vzděláním se dá dělat spousta věcí, v Evropě ale zájem o studium jazyků klesá,“ říká překladatelka světoznámých italských autorů a spolumajitelka nakladatelství Meridione Alice Flemrová. „Žiju knihou, kterou překládám, některé ve mně zůstanou. Sorrentino byl velký oříšek, myslela jsem, že to vzdám,“ svěřuje se v pořadu Hovory. Kde všude překládá a co je na překladatelství poustevnické? Je obtížné prosadit se v nakladatelském byznysu?
Lenka Buriánková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Elena v karanténě nebo Roberto Saviano. Jestli máte rádi italské spisovatele a spisovatelky, pak jste si jistě všimli jména zkušené překladatelky Alice Flemrové. Ta má na svém kontě už kolem stovky knižních překladů. Dlouho přednášela italskou literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Před časem se ale rozhodla akademickou sféru opustit a stala jsem spolumajitelkou malého nakladatelství. Právě překladatelka Alice Flemrová je hostem hovorům. Dobrý den. Dobrý den. Od mikrofonu vás zdraví Lenka Buriánková.

  • 23. května začne na pražském výstavišti mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Vy tam budete moderovat besedu s jedním italským autorem. O co půjde? Můžete nám ho krátce představit?

  • Tak je to autor, kterého vydáváme v tom malém nakladatelství, které jste zmínila. Takže nevím, jestli můžu dělat si sama sobě reklamu. Jmenuje se Jan Marko grify a my budeme představovat jeho povídkovou sbírku, která byla jeho vlastně ne úplně prvotinou, ale takovou první jako vážnou knížkou, která trošičku vzbudila pozornost, ale ona sebe pak upozornil velkým románem, který chystáme na příští rok železnice Mexika. A tam jsem získal řadu ocenění a probojoval se i do tedy jakéhosi semifinále premiér strojek a literární ceny. Takže ty povídky, které my budeme představovat, jsou svázány s krajem, ze kterého Jan Marko grify pochází. A to je moje dcera. To je to oblast, která se nachází v Piemontu a je velmi proslavená svým vínem, ale i spisovateli, protože se tam mimo jiné narodil i Umberto Eco. Těch menších významných italských intelektuál, spisovatel svázaných tedy s tímto cípem Itálie je víc. A my chceme tím ty povídky vlastně trošičku upozornit na ten kraje, který možná dneska je trošičku pozapomenutý. Hodně stoupl do literatury i v souvislosti s texty vázanými na druhou světovou válku, na odboj. Zatímco teď jsem mnohem víc, objevují oblasti vázané na ten italský jih, to znamená od Říma dolů. Takže my naopak teď jsme teda se vydali na sever. O čem tedy je to italská literatura? Vy jste teď zmínila krásný kraj. My to rodina, kořeny, návrat k dialektům, italská vášnivá povaha nebo právě i třeba jídlo, italské pití.

Více z pořadu

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu