Antonín Zápotocký u rozhlasových mikrofonů (nedatováno) | Foto: autor neznámý, Archivní a programové fondy Českého rozhlasu
V 50. letech už rozhlasový přijímač patřil k běžné výbavě domácností a druhý dělnický prezident Antonín Zápotocký (1953–1957) se tak mohl k Čechoslovákům obracet přímo v jejich domovech. Autentičtějšími a intimnějšími se staly i rozhlasové formáty – vedle stovek proslovů se objevuje například žánr besedy, kde prezident republiky diskutuje třeba se studenty. Zápotocký si tak jako komunistický prezident mohl budovat obraz člověka blízkého lidu. Intimnějšími se ale stala i témata, o nichž se mluvilo. I proto je Zápotockého nejznámějším projevem, který přednesl ještě jako předseda vlády, nechvalně proslulá vánoční řeč o Ježíškovi, jehož nahradil děda Mráz. Sám tento nápad se nám dnes může zdát šílený, tehdy se ale psal rok 1952. Ačkoliv to byla zjevná propaganda a snaha o rusifikaci, celý projev nepůsobí hloupě, naopak – je rétoricky překvapivě rafinovaný. Nezapomínejme taky, že projev zazněl v roce 1952, a ne 1972. V té době ještě nešlo o bezduché normalizační omílání komunistické symboliky, ale o revoluční, modernistickou rétoriku (Vánoční projev A. Zápotockého. 24. 12. 1952)
Všechny epizody
Auditorium
Více z pořadu
Nejposlouchanější
-
Omyl je vyloučen. Jan Kačer jako stockholmský komisař vyšetřuje záhadné zmizení dívky
Hra na sobotu
-
Alena Mornštajnová: Čas vos. Tichý příběh o temné síle minulosti a léčivé moci přírody
Četba na pokračování
-
Bezbranný. Kdo z blízkých utýral tříletého chlapečka? Děsivý případ pro ústeckou kriminálku
Kriminálka
-
Tyrani na pervitinu. Těla se zbavili hrůzným způsobem. Co všechno zjistila pardubická mordparta?
Kriminálka
-
Guy de Maupassant: Jeden život. Co čeká dívku, vychovanou za zdmi kláštera, ve světě plném falše a přetvářky?
Četba na pokračování