Archiv Plus
Naše budoucnost záleží na nás, říkala Petruška Šustrová
Archiv Plus
Plus
Byla svéráznou a netuctovou osobností, řekl o Petrušce Šustrové biskup Václav Malý a dodal, že se vším, co dělala, byl vždy spojen zájem o to, co se děje okolo; zájem, který přecházel v činy a jasné postoje. V roce 1968 jí bylo jedenadvacet let, a coby studentka češtiny a dějepisu měla život před sebou. Jenže přišlo složitých dvacet let. Nejen tohle období Petrušky Šustrové připomene pořad Archiv Plus.
David Hertl
Přepis epizody
-
Byla svéráznou a netuctovou osobností, řekl o Petrušce Šustrové biskup Václav Malý a dodal, že se vším, co dělal a byl vždy spojen zájem o to, co se děje okolo. Zájem, který přecházel v činy a jasné postoje. V roce 968 jí bylo 21 let a coby studentka češtiny a dějepisu měla život před sebou. Jenže přišlo složitých 20 roků. Nejen toto období Petrušky Šustrové připomene v následujícím pořadu a dobrý poslech přeje David Hertl archiv.
-
Patřím ke generaci, která na jméno Petrušky Šustrové narazila ve vysílání Svobodné Evropy a Hlasu Ameriky v polovině 80. let minulého století. V roce 85 byla totiž jednou ze tří mluvčích Charty 77. Poslouchal jsem Ivana Medka, který na Hlasu Ameriky informoval o textech charty a o tom, jakému pronásledování byly mluvčí i další signatáři charty vystaveni. A v duchu si říkal, že kdybych se pokusil podepsat chartu, mohlo by mi to zkomplikovat i tak jednoduchou věc, jakou byla maturita. Prostě jsem se bál. I v té polovině 80. let dával komunisty ovládaný režim najevo, že ho chartisté štvou. Jak po letech Petruška Šustrová vzpomínala v pořadu příběhy 20. století, režim měl z charty především strach a represe byly proto přehnaně tvrdé.
-
To je takový svědectví, že se báli větru, deště a zimy, podzimu, léta, jara, všeho a že jakmile se tedy někdo ozval, tak tomu udělali právě tu publicitu. Ale zároveň tak je potřeba počítat s tím, že to mělo zastrašit případné další signatáře. A myslím si, že režim celkem dobře odhadl, že je to vlastně tak kompromisní a tak lze realistický, že by to najednou mohl podepsat třeba milion lidí, protože tady bylo víc než milion lidí, který si to mysleli. To, co bylo v té chartě napsáno, o tom jsem přesvědčen a postavit se komunisty ovládané mu režimu chtělo odvahu. A ta Petrušce Šustrové nechyběla už řadu let. Předtím, než podepsala Chartu 77. V roce 66 začala studovat češtinu a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy o tři roky později a byla uvězněna za podvracení republiky a opoziční aktivity v levicovém hnutí revoluční mládeže, jehož členy byli také Jaroslav Bašta, Ivan Dejmal či Petr Uhl. Soud se konal v březnu 71 a režim spustil jednu z mediálních kampaní. Měla zostudit a zesměšnit obžalované, jak se o to v rozhlasových novinách z 10. března 71 pokusil komentátor Bohumil Roháček.
Více z pořadu
Ostatní také poslouchají
-
Wericha 28. říjen 1918 nedojímal. Nejedlý zas tvrdil, že šlo o velkou zradu buržoazie
Archiv Plus
-
Tankový prapor i Zbabělci museli nejdřív projít cenzurou. Škvorecký bojoval o řádky i celé kapitoly
Historie Plus
-
Je Haškův Švejk pravdivý popis vojáků Velké války? Dobové reálie jsou věrohodné, uvažuje historik
Jak to bylo doopravdy
-
Jak se stavěla Svatovítská katedrála?
Příběhy pokladů
-
S průmyslovou revolucí se z Plzně stalo důležité město plné významných osobností
Náš host
-
„Zabíjel sovětský voják“. Během okupace zemřelo na 250 lidí, připomíná historik Prokop Tomek
Host Lucie Výborné
-
Rychlokurs demokracie. Jak se na jaře 1968 konečně probudil československý parlament
Téma Plus
-
Božena Němcová byla krásná. Ale její největší krása spočívala v tom, že i v nouzi pomáhala druhým
Host ve studiu
-
Kdy vypukne válka? Ptá se polský historik a bohemista Piotr Majewski ve studii o krizi v roce 1938
Ex libris
-
I hliněné destičky z Mezopotámie se jako nosič osvědčily lépe než diskety, popisuje archivářka
Dopolední host