Zaostřeno
Válka v ukrajinském Mykolajivu znamená především čekat… a doufat, popisuje rozhlasový zpravodaj Smatana
Zaostřeno
Plus
Statisíce lidí žijí na Ukrajině už půl roku bez pitné vody, často bez elektřiny, na města dopadají rakety a sebevražedné drony. Přesto mnozí nechtějí opustit své domovy – dokonce ani v přístavu Mykolajiv, který leží 50 kilometrů od fronty u Chersonu. Z Česka situace vypadá dramaticky a mnohdy je, ale také špatně srozumitelná, nepochopitelná. Každodenní život ve městě v blízkosti fronty totiž neznamená jen kryty, ale lidé se snaží žít víceméně normálně.
Ľubomír Smatana
Přepis epizody
-
Statisíce lidí žijí na Ukrajině už půl roku bez pitné vody, často bez elektřiny. Na města dopadají rakety a sebevražedné drony, a přesto mnozí obyvatelé nechtějí své domovy opustit. Jako třeba v přístavu Mykolajiv, který leží 50 km od fronty u Chersonu. Z dálky z ČR tamní situace vypadá velmi dramaticky a mnohdy dramatická. Je také ale zůstává málo srozumitelná, místy až nepochopitelná. Každodenní život ve městě v blízkosti fronty totiž neznamená neustálé skrývání se před vzdušnými útoky. Lidé se snaží normálně žít a právě o tom je dnešní pořad Zaostřeno z Mykolajiva na jihu Ukrajiny. Klidný poslech vám přeje Lubomír Smatana. Zaostřeno.
-
Od začátku války jsem na Ukrajinu odjel po páté sem do Mykolajiva podruhé. Jako obvykle jsem si nejdříve aplikaci letecký poplach zastavil polohu města a okolí. Aplikace varuje před nálety dřív než sirény a funguje téměř od začátku války. Úřady ale průběžně varují obyvatele i z městských amplionů.
-
S ČRo. Můj vzácný.