Vizitka

Nesmíme zůstat němí a nečinní. Válku je třeba reflektovat, říká rusista Tomáš Glanc

Vizitka

Vltava

Narodil se v Praze rok po vpádu sovětských vojsk do Československa, vyrůstal v době Husákovy normalizace. Navzdory nesvobodě, či právě díky ní, se začal zajímat o ruský jazyk a literaturu. Když mu bylo šestnáct, silně jej zasáhla hnutí ruských avantgard a vulkanické dění v uvolněných vrstvách neoficiální kultury. Dnes je předním českým rusistou a o tom, jaká ruská společnost je, promlouvá skrze knihy i výstavní projekty. I o nich mluvil ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.
Markéta Kaňková

18. července 2022, 10:02

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Vizitka. A na stanici ČRo Vltava právě začíná vizitka, tedy profilový rozhovor naší kulturní stanice Vltava. Dnes vás u vizitky ptá Markéta Kaňková. A nevítám jen vás. Vítám i svého dnešního hosta, kterým je přední český rusista, překladatel, literární a kulturní teoretik a také kurátor Tomáš Klanc. Vítám tě. Ahoj a dobrý den.
Dobrý den. Ahoj.
Tomáš Glanc se narodil v roce 969 v Praze. Na přelomu 80. a 90. let vystudovala ruštinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Následně pokračoval v akademické dráze. Několik let vedl ústav slavistických a východoevropských studií, tři roky pak působil také jako ředitel Českého centra v Moskvě. Jako vědecký pracovník působil na univerzitě v Brémách a na Humboldtovy univerzitě v Berlíně. Historie Ruska a jeho kultury se věnoval v řadě studií a knih vydaných nejen v Čechách, ale také v Rusku, Německu, Švýcarsku a Spojených státech amerických a také v dalších zemích. V českém jazyce vyšly zatím dvě. V té první psal o hnutí ruských avantgard, v další pak ukázal na nejrůznější tendence a projevy postsovětského umění. Kniha souostroví Rusko ikony postsovětské kultury byla v Čechách zařazena mezi vrcholy české non fiction uplynulého desetiletí. Dnes Tomáš Glanc přednáší na curyšské univerzitě a také na univerzitě v Basileji. Po celé Evropě pak jako kurátor připravuje výstavy zaměřené nejen ruské umění. Jaká je současná ruská kultura a jak reaguje na současné dění? Jak on sám vidí a vnímá současné Rusko? A mělo by v době války platit úsloví, že když řinčí zbraně, múzy mlčí, tak i na to se zeptám v jeho dnešní vizitce. A začnou. Tomáši, jak jinak právě u toho aktuálního dění. Ty jsi, jak jsem říkala, jeden z našich předních rusistů, znalců a teoretiků ruské společnosti a ruské kultury. Proto mě zajímá, jak změnily tvůj pohled na Rusko nedávné a bohužel tedy i současné události, tedy ruský vpád na Ukrajinu.