Ve vlastní šťávě: O cibuli s láskou

Cibule | Foto: Ladislav Bába

Cibule – to je pro kuchaře první komnata Šaolinu. Nevím, jak dnes, ale když jste dřív vlezli do nějaké kuchyně, první, k čemu vás postavili, rozhodně nebylo boeuf á la mode. Loupat cibuli byla práce pro pomocnou, ale jestli jste měli získat jistotu a rychlost při krájení, cibule byla nejvděčnější tréninkovou pomůckou. Dost měkká na to, aby se prvotní nepodařené kousky rozdusily v základu a skryly tak obludnosti odpadávající od vašeho prvního nerezového pajzáku za pár kaček z železářství na rohu, ale dost tvrdá na to, aby byl váš první pajzák po prvních dvaceti minutách krájení tupý jak já na hodině chemie u paní profesorky Poláčkové. Je levná a je jí pořád dost. Ale hlavně – je jí třeba.