69. Od Národního divadla po kočovníky aneb Když múzy nemlčí

Vznik samostatného státu vítala v říjnu 1918 i mnohá česká kamenná divadla. V pražském Národním divadle, v Městském divadle na Královských Vinohradech i v Brně byla odehrána představení v oslavné atmosféře, za zvuků písně Kde domov můj, se vzletnými přednesy řečníků. Do rozšiřující se divadelní sítě republiky patřily nejen ochotnické soubory, ale také mnohé německé scény, které se na nové politické poměry musely adaptovat. Jak si v Československu vedlo dramatické umění?
Jitka Škápíková, Karolína Stegurová

Autoři: Jitka Škápíková, Karolína Stegurová
Vedoucí projektu: Ondřej Nováček
Kreativní producentka a dramaturgyně: Kateřina Rathouská
Účinkují: Jaroslav Plesl, Jana Stryková a Jiří Vyorálek
Dramaturgie: Kateřina Ondroušková
Zvuk: Roman Kolliner
Hudba: David Hlaváč
Režie: Jitka Škápíková
Premiéra: 21. 6. 2026

Použitá literatura:

• Jitka Ludvová, Až k hořkému konci: pražské německé divadlo 1845–1945, Praha: Academia, 2012.

• Jan Císař, Přehled dějin českého divadla II. Od roku 1862‒1945, Praha: Akademie múzických umění, 2004.

• Hana Konečná a kol., Čtení o Národním divadle, Praha: Odeon, 1983.

• Jiří Hilmera, Stavovské národu! Praha: Národní divadlo, 1991.

• Rudolf Deyl, Sláva – tráva: herecké vzpomínky, Praha: Josef R. Vilímek, 1938.

• Česká divadelní encyklopedie (hesla Jaroslav Kvapil, Karel Hugo Hilar)

• Archiv Národního divadla

• Karel Čapek, Matka, Praha: Fortuna Libri, 2018.

• Bratři Čapkové, Ze života hmyzu, Praha: Artur, 2004.

• Karel Čapek, Bílá nemoc, Praha: Artur, 2004.