35. S rebely se nevyjednává aneb Deutschböhmen se bouří

Československo balancovalo v prvních měsících své existence na hraně občanské války. Čeští Němci se dožadovali práva na sebeurčení a chtěli se připojit k Německému Rakousku. V pohraničí vytvořili separatistické provincie, ve kterých budovali paramilitantní lidobranu. Nejvýznamnější z těchto provincií nesla název Deutschböhmen. Vedl ji ultranacionalistický politik Rudolf Lodgman von Auen.
Jitka Škápíková, Tomáš Pánek

Autoři: Tomáš Pánek, Jitka Škápíková
Vedoucí projektu: Ondřej Nováček
Kreativní producentka a dramaturgyně: Kateřina Rathouská
Účinkují: Jaroslav Plesl, Jana Stryková a Jiří Vyorálek
Zvuk: Roman Kolliner
Zvukový design: Stanislav Abrahám
Hudba: David Hlaváč
Režie: Jitka Škápíková
Premiéra: 26. 10. 2025

Použitá literatura:

• Beneš, Edvard: Demokracie dnes a zítra. Čin, Praha 1946.

• Kárník, Zdeněk: České země v éře První republiky (1918–1938). Díl První. Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918–1929). Libri, Praha 2017.

• Soukup, František: 28. říjen 1918. Předpoklady a vývoj našeho odboje domácího v československé revoluci za státní samostatnost národa. Díl II. Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství – Orbis, Praha 1928.

• Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna (stenoprotokoly z jednání obou komor Národního shromáždění Republiky Československé).

• Vznik Československa. Provincie Deutschböhmen. Edd. Jakubec, Pavel – Pažout, Jaroslav. Státní oblastí archiv v Litoměřicích – Technická univerzita v Liberci – Scriptorium, Litoměřice – Liberec – Praha 2019, kde studie Davida Hubeného a Jana Kouřimského (Provincie Deutschböhmen pohledem centrálních československých úřadů, s. 41–56; Poznámky k vojenské eliminaci provincie Deutschböhmen, s. 57–68), Miloslavy Melenové (Provincie Deutschböhmen a město Liberec, s. 71–86), Helmuta Demattia (Politická koncepce Rudolfa Lodgmana jako zemského hejtmana provincie Deutschböhmen a představitele Němců v meziválečném Československu, s. 121–136) a Vojtěcha Kesslera („Naší vlasti nadejde nové jaro!“ Čtvrtý březen v sudetoněmeckém kalendáři, s. 167–176).