Toulky českou minulostí

982. schůzka: Křídla duše mé se chvěla

Eliška Krásnohorská, vlastním jménem Alžběta Pechová, v pozdním věku | ČTK

Bylo to na jaře 1922, když Jiří Wolker (tehdy již zavedený básník a občasný student) bydlel s Jindřichem Hořejším (rovněž básníkem a k tomu překladatelem) v bytě Karla Teigeho (kritika a teoretika umění, výtvarného umělce, publicisty a překladatele) v Černé ulici na Novém Městě pražském. Chlapci se dívali do okna protějšího domu. „U psacího stolu jsme spatřili starou básnířku Elišku Krásnohorskou. Měla uvázanou tužku u prstu, neboť její chromá ruka nedovolila jinak psát.“