Když máš doma problém, někam vlítni, něco opsal. Pošli tam vojáky, vyvěsí vlajku na stožár a zahraji hymnu. Povzbudíš hrdost národa, ten ti projevují vděčnost. Celý šťastný vyjde s mávátky do ulic a zapomene, že není práce, že nejsou peníze ani na chleba, ani na hry, a díky dobyvatelským úspěchům bude oslavovat garnituru, která sice neumí vládnout, za to unášet a vraždit své odpůrce. Takto to chodí u diktátorů a byl to i případ argentinského prezidenta Leopolda, říkal ti Harryho. V roce 982 na přelomu března a dubna se v jižním Atlantiku začala odehrávat událost, která zcela změnila postavení Velké Británie na geopolitické šachovnici a zároveň tvoří svéráznou tečku za světovou dekolonizací 60. let. Vítejte u čtvrtého dílu našeho speciálu o vojenských intervencí 20. století. K poslechu vás vítá Jan Sedmidubský.

Vojenské intervence speciál tématu plus.

Každý těm ostrovům říkal jinak. Britové Falklandy, Argentinci Malvíny. Tak nejdřív trochu historie, aspoň té, která zajímala obě strany sporu. Název Falklandy začali používat Britové na počest šlechtice lorda Falkland a navzdory tomu, že toto území objevil mořeplavec John Davis v roce 1592. Ostrovy ovšem kolonizovali později Francouzi, po nich i Španělé a znovu Britové, kteří od roku 1833 obsadili oba hlavní ostrovy. Od té doby se tam žádná jiná národnost, ne že britská, nevyskytla. Název Malvíny pak nemá co do činění s žádnou vílou. Malvínou, jak ji známe z pohádky spisovatele Giro má klapky. Že doma jde o zkomolenou podobu názvu francouzského přístavu se mělo, kterou ostrovům dali francouzští námořníci. Ostrovy byly nakrátko připojeny k Argentině v roce 1820, ale ta je neudržela. Roku 1833 byly obsazeny Velkou Británií a tento stav trval bezmála 150 let. Říkám bezmála, protože právě toto potupné výročí bylo pro argentinskou vojenskou juntu výrazným motivačním faktorem daný stav změnit. Náš dnešní příběh se odehrává na jižní polokouli asi 480 km východně od břehů Argentiny a také v Londýně a v Buenos Aires. Co měli společného Argentina a Velká Británie začátkem 80. let minulého století prakticky nic moc. I když Velká Británie neprocházela hospodářsky nijak kvetoucím obdobím, s Argentinou se její stav srovnat nedal ani hospodářsky, ani politicky. Argentina se v té době potácela od jedné diktátorské postavy k další. V zemi vládli vojáci, a to málokdy přispívá k politické stabilitě. Dál už má slovo historik Jan Adamec, odborník na dějiny studené války.