Téma Plus

Promlčet, nebo potrestat válečné vraždy? V Bundestagu před 56 lety ukazovali prstem na Československo

Téma Plus

Plus

V březnu 1965 se v německém Spolkovém sněmu rozpoutala bouřlivá diskuze. Za dva měsíce měl svět oslavit 20. výročí konce druhé světové války a podle tehdejšího německého trestního práva by tak mohly být promlčené vraždy spáchané do roku 1945. Političtí představitelé země řešili zásadní otázku. Dají se nacistické zločiny promlčet, anebo Německo přizná odpovědnost za tyto události a bude je chtít potrestat nehledě na čas, který od nich uplynul?
Lucie Korcová

4. května 2024, 20:05

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

V březnu 965 se v německém Spolkovém sněmu rozpoutala bouřlivá diskuse. Za dva měsíce měl svět oslavit 20. výročí konce druhé světové války a podle tehdejšího německého trestního práva by tak mohly být promlčeny vraždy spáchané do roku 1945. Političtí představitelé země řešily zásadní otázku dají se nacistické zločiny promlčet, anebo Německo přizná odpovědnost za tyto události a bude chtít potrestat, nehledě na čas, který od nich uplynulo. Jedním z argumentů, který v Bundestagu zazněl, bylo přijetí zákona, kterým Československo už v roce 1946 po ospravedlnilo vše, čím se někteří Čechoslováci provinili na německém obyvatelstvu od září 38 do října 45 včetně tzv. divokého odsunu, který si vyžádal životy 1000 lidí. Na vrahy s amnestií se zaměřila Lucie Korcová.
Téma plus.
Propílek a policií. Voláme tak to je vojsko. Voláme všechny Čechy na pomoc do ČRo.